Ludgeřovice – Druhá listopadová sobota v roku začíná již neodmyslitelně patřit běžeckému krosovému závodu. Ranní počasí nasvědčuje tomu, že to bude terénní běh se vším všudy. Déšť, bláto a sychrané počasí. No co, zážitek musí být hlavně silný.
Start je plánován na 10 hod od hřiště TJ. Než se tak stane, je potřeba nachystat spoustu věcí. Léta praxe jsou však vidět. Zdaleka se nejedná o první závod, který je organizován lidmi kolem Martina Popka a Luboše Bardaševského, takže vše běží tak jak má. Nafouknout a postavit bránu, nachystat časomíru, připravit startovní čísla, čaj, drobné občerstvení, stupně vítězů a hlavně ceny a poháry pro vítěze.
V průběhu toho všeho se umoudřilo počasí a objevilo se dokonce i pár slunečních paprsků. Nakonec to vypadá na ideální běžecké podmínky s příjemnou teplotou kolem 10°C.
Desátá se blíží, takže je třeba se převléct do sportovního a vyrazit ke startu. Celkem se nás na startovní čáře sejde 130. Nechybí třeba Petra Pastorová, mistryně ČR v maratonu a Martin Ocásek, vítěz Prajzsko-opavské běžecké ligy. Zdá se tedy, že o vítězích je rozhodnuto ještě před startem.
Společně odpočítáme posledních deset sekund do pomyslného výstřelu a vyrážíme vpřed.
Běžíme kolem cvičiště kynologického klubu a pak dále do polí. První kopeček zvýší tepovou frekvenci všech běžců a roztáhne tak startovní pole. Nehrozí tedy žádné velké strkanice.
Tady to znám, takže makám naplno, protože vím, že nahoře nás čeká rovinka. Po chvíli dobíhám Valdu s Radkem R. a běžíme spolu. Hodinky odpípnou první kilometr v čase 4:25 min. Je to rychlý. Moc rychlý. Kousek za kapličkou vbíháme do lesa. Tady vidím kluky naposledy. Pak až v cíli.
První rokle, první padlé stromy. Nechybí bludné kořeny či popadané větve, které jsou maskované listím. Prostě kros jak má být. O pády či podklouznutí tak není nouze. Naštěstí se vše obejde bez zranění. Cesta lesem se klikatí všemi směry. Celkem tam odběhneme šest kilometrů. Zbytek do necelé desítky připadá na polní část.
Jak už to tak bývá tak od třetího kilometru si člověk vytvoří své soupeře s kterými se přetahuje o pár metrů. Vím co nás ještě čeká, takže se příliš vpřed neženu. Počkám si na jedno táhlé stoupání a taky na závěrečnou rokli.
Zatím co se většina z nás “trápí” na trati, probíhá na hřišti TJ Ludgeřovice dětský běh pro ty nejmenší z nás. Třeba je mezi dětmi i budoucí vítěz hlavního závodu. Uvidíme za pár let.
Dětský běh tak má svého vítěze a chvíli na to bude rozhodnuto i o vítězi v hlavním závodu. Žádné překvapení se nestalo. Tedy vlastně ano. Nový traťový rekord a první místo si časem 0:35:16 hod. zajistil Martin Ocásek z Krnova. S odstupem dorazili do cíle Aleš Velička (0:38:53) a Tomáš Kaluža (0:39:10).
Mezi ženami se žádné překvapení nekonalo. První místo i nový traťový rekord se od Petry Pastorové vlastně očekával. Podařilo se tak v čase 0:41:33. Na dalších dvou místech doběhly Jana Coufalová (0:42:34) a Natálie Kapcalová (0:45:44).ší 4 borce. Slyším hudbu z náměstí. Jo, to už půjde. Poslední kilometr “sprintuji” v tempu pod 4 min/km. V cílové rovince si plácnu s maskotem a vypínám hodinky v čase 43:20
No a potom dobíhá většina nás ostatních. Po výběhu z lesa jsem měl za zády jednoho soupeře a asi 150m předemnou další dva. Zbývá zhruba posledních 1500m do cíle. Začínám pomalu stahovat jejich náskok. Posledních 500m a jsme tři opět na “startovní” čáře. Finiše mám slabé, už mě to za to nestojí se někam hnát. Hlavně přežít. V domacím prostředí se to však nedá vypustit, takže poslední metry sprintuji na maximu. Dobře jsem udělal a o necelou sekundu doběhl první z této trojce. Celkem jsem tak obsadil 34. místo. s časem 0:45:09 Spokojenost. Zlepšení o minutu a půl vs. 2018 a o cca půl minuty vs. 2017.
Už tradičně se vyhlašuje také nejrychlejší muž a žena z Ludgeřovic. Tyto místa očekávaně obsadili Valdemar Schubert s časem 0:42:47 a Jana Coufalová s časem 0:42:34.
Vyhlašovali se nejen nejrychlejší, ale druhá i třetí místa. Díky neúčasti jiných borců z BK Ludgeřovice jsem se tam dostal. Na bednu. Tedy na špalek.
Tím to však nekončí. Pro členy klubu a pořadatele dnešní akce se koná ještě posezení v místní hospůdce. Je potřeba vypít nějaký ten iontový nápoj a načerpat energii z bohatého pohoštění. Zde se již o žádný závod nejednalo, takže jsme měli čas to vzít pěkně zodpovědně. Vždyť právě tady vznikají ty velké plány na další roky.
