Běhotoulání
knihy o běhání
Přeskočit na obsah

Beskydy běh – Smrk, Lysá, Kykulka

Konec srpna se nezadržitelně blíží, a to znamená jediné – závod OCC v rámci série UTMB je opravdu za rohem. Závod startuje ve švýcarském Orsières a končí ve francouzském Chamonix. Vzdálenost 55km s převýšením 3450m a navíc v nadmořských výškách nad 2100m není něco na co by šlo natrénovat běháním v Albánii podél moře. Co naopak pomohlo byl Brixen Dolomiten Marathon začátkem července. Závod měřil 43km s převýšením 2450m. Cílem byl vrch Plose (2562 m). Trasa vedla ale pouze nahoru, takže jsme byli ušetřeni seběhnout nastoupané metry. Tohle bude ve Francii chybět, takže je potřeba něco vymyslet. Beskydy.

Beskydy běh - chata Zátopek
chata Zátopek Lysá hora

Plán je jasný – kombinace Smrk (1276m), Lysá hora (1324m) a něco k tomu. V 6:30 hod. tak vybíhám s Jirkou, Honzou a Adamem po červené z parkoviště v Ostravici. No vybíháme… Brzy přejdeme do chůze. Kopec bereme útokem přímo nahoru. Než stihnu popadnout dech a odmlžit brýle, jsme na vrcholu. Výhledy žádné, ale ustupující mlha dává tušit, že na Lysé to bude jiné.

vrchol Smrk

První seběh po žluté až k vodní nádrži Šance. Ta zde stojí již od roku 1969 a slouží jako zdroj pitné vody pro Ostravu a k ochraně blízkých obcí před povodněmi. Proběhneme po hrázi – v podstatě jediná rovinka na dlouhou dobu, vyfotíme vodníka a pokračujeme dále po žluté.

vodník Šance

Zde už sem tam potkáváme další turisty, trampy i běžce. Oproti jiným trasám vedoucím na Lysou horu je tahle ta nejkrásnější a zároveň asi nejméně frekventovaná. Cestu dobře známe, takže to pěkně odsýpá a netrvá dlouho a stojíme u vrcholové mohyly. Fotka nemůže chybět.

vrchol – Lysá hora

Následuje nejlepší část výletu – hospoda. Zapadneme do chaty Zátopek a dáváme něco dobrého do žaludku. Pivo, birell a česneková polévka budou dobrým základem pro další hodiny. Chvíli bádáme nad mapou kam dál vyrazit. Rozhodnuto. Pokračujeme po žluté do Krásné. Další prudký seběh, kvůli kterému jsme dneska tady v Beskydech.

Beskydy běh – video

Dole prokličkujeme mezi pár soukromými pozemky a napojíme se na cestu vedoucí na sedlo Kyčera. Slunce už neskutečně pálí. Vhod tak přijde ochlazení v potoce a hlavně tamní studánka. Po zmíněném sedle přichází na řadu nejmenší dnešní kopec Kykulka (996m). Subjektivně se ten výšlap však neskutečně táhl. Přes Ivančenu seběhneme dolů k Malenovicím. Adam proloží nudný běh parakotoulem. Naštěstí to odnese jen krvavý loket.

U Korýtka doplníme vodu do flašek a jdeme zase vzhůru. Jdeme však zvesela. Po kilometru nás čeká legendární hospoda U Veličků. Pivo, kofola a fidorka stačí ke štěstí. Teď už jen kousek do kopce a jsme na Albínově náměstí. To znamená jediné. Od teď to bude už jen a jen dolů. Hodiny vypínáme po 38km a 2350 výškových metrech. Odměna na nás čeká v Beskydském pivovárku.

trasa