Raduň – Divná doba stále pokračuje. Přestože máme všichni možnost se očkovat, mnozí tak nečiní. Pokračuje tak doba sledování/trasování covid nemocných, ale i těch, kteří mohli být s někým nemocným v kontaktu. Děti jsou vyháněni ze škol a stále se tak točíme v bludném kruhu. Díky této karanténě s kluky nejedu na chatu, a tak je potřeba najít náhradní program. Nádherné počasí na obzoru, bylo by hřích zůstat doma. Vyrážím na Silesia půlmaraton.
Trn z paty mě vytáhne Silesia krosový půlmaraton. Díky volebnímu víkendu se musela upravit trasa původní trati. Nevadí, hlavně, že se běží. Z klubu jedu nakonec jediný. Taky nevadí, hlavně, že se běží.
Registrace probíhá netradičně v cíli. Tím je hospoda v Opavě Kylešovicích. Před devátou vyzvedávám číslo 100 a beru si pytel na oblečení. Čeká mě zhruba tří kilometrový přesun do Raduně, kde proběhne start. Slunce svítí co to jde, ale teploměr ukazuje pouze 4°C. Taky nevadí, alespoň se cestou zahřeju. Ta hodina mezi registrací a startem tak uteče opravdu rychle. Odkládám do pytle péřovku, pytel hážu do svozového auta, které se vydá do cíle, a jdu ke startovní bráně.
Silesia půlmaraton je odstartován
Start. Čekají nás dvě kolečka kolem zámeckého parku. První stoupání, první bahno a brodění se ve spadaném listí. Padá také první běžec, který narazil na bludný kořen.
Raduňský zámek se zrcadlí v rybníku. Krása, která si zaslouží fotku.
Zámek krásný, ale už abych ho viděl podruhé a mohl se vydat konečně “na trať”. Mám pocit, že všichni utekli. Před sebou vidím jen jednoho běžce.
Naštěstí přichází asi kilometrové stoupání lesem a po stráni nad obcí Vršovice. Držím tempo, doběhnu a předběhnu pět spoluběžců. Začínají nádherné výhledy po krajině.
Opravdu krásné. Krásné je i klesání a krátký asfaltový úsek v ovocné aleji stromů. Vidím odjíždět Ottu Seitla. Petra tak bude někde tam daleko vepředu. Já si užívám další, pro změnu lesní zeběh. Míjím Chvalíkovice a přibíhám do Hradce nad Moravicí. Tady došlo k té významné úpravě trati. Hradec tak lízneme jen okrajově.
Příjemnou změnou je doběhnutí běžců, kteří vyrazili pět minut po nás na kratší 13 km dlouhou trať. Dodá to na síle. Poslední stoupání na trati a proběhnutí Brankou, tou u Opavy. Tam čeká občerstvovačka. Trochu vody a keks a teď už jen podél Moravice.
Zhruba 300m před sebou vidím dva běžce na mojí trati. Dám je. Tohle je tedy cíl na dalších pět kilometrů. Po třech kilácích vidím, že vzdálenost nezkracuji. Vidím také, že kluci čas od času přejdou do chůze. Lovec cítí kořist. Zrychluji, dobíhám a předbíhám. A ještě kousek zrychluji. Podařilo se.
Odběhnu dostatečnou vzdálenost a trochu zpomalím ať šetřím síly na poslední kilometr. Ten však nepřichází. Závod Silesia půlmaraton končí nakonec po 20,5 km. Zase jsem se blbě podíval jak to má být dlouhé. Poprvé zažívám v cíli pocit, že mě je líto, že závod končí a neběží se dál. Tohle počasí k tomu přímo vybízí. V cíli jsem tak s časem 1:45:52 hod a obsadím až 59. místo z 82. běžců. Odměnou je párek a pivo.
