Přeskočit na obsah

Leptin – Hormon sytosti

Jak to, že někdo “jí jak chce” a je štíhlý a někdo jiný “jí jak chce” a má nadváhu? A podotýkám, důležité je to slovo CHCE. Protože, co to znamená? Tím se standardně myslí, že člověk jí, dokud má hlad.

A co znamená to, že člověk má/nemá hlad? To už je stav, který má nějakou biologickou podstatu. Skládá se z mnoha signálů, které jsou integrovány v mozku, konkrétně v hypothalamu. A o jednom z těch velmi významných signálů jste možná ještě vůbec neslyšeli (a nebo ne dostatečně). Je to leptin.

leptin hormon sytosti

Co je leptin?

Leptin je hormon, produkovaný tukovými buňkami. Množství cirkulující v krvi záleží na množství našeho tělesného tuku a nedávném kalorickém příjmu.

Když jsme najezení a tukové buňky “kynou” a produkují více leptinu, což má hypothalamu signalizovat, že už není potřeba tolik jíst (pro příští hodiny, případně dny). Když naopak hladovíme, jsou hladiny leptinu nízké, což spouští jak vědomé, tak nevědomé reakce mozku s cílem obstarat si jídlo.

Hladový mozek

Leptin samotný byl objeven teprve až v roce 1994, ale k tomu že existuje nějaké propojení mezi tukovými buňkami a mozkem existovaly indicie už daleko dříve. Prvním takovým zdokumentovaným případem byla Elisa M., která byla v roce 1839 v německém Würzburgu hospitalizována na základě svého zhoršeného psychického stavu.

Po pár týdnech se pacientky stav zlepšil, ale začala neobvykle, až extrémně přibývat na váze. Pacientka během po dvou měsících zemřela a Dr. Mohr provedl pitvu. Zjistil, že měla nádor v mozku a ten poškodil hypothalamus.

Lipostat (Tukový termostat)

Systém leptin-hypothalamus se často připodobňuje k domácímu termostatu. Termostat měří teplotu a ta když klesne pod určitou hranici, tak se spustí topení. Když naopak teplota vystoupá příliš vysoko, termostat zapne klimatizaci.

Stejně tak hypothalamus měří množství cirkulujícího leptinu. Když toto množství klesne pod obvyklou hranici, pro mozek to je signál „hladovím, najdi něco k jídlu“ a tělo zároveň začne samovolně snižovat energetický výdej (včetně tzv. zpomalování metabolismu).

Když je hladina leptinu vyšší než normálně, je to signál, že teď jsme přijmuli nadbytek kalorií a pro příští hodiny až dny bychom měli být méně hladoví. Tady ale začíná analogie s termostatem trochu kulhat, vysoké hladiny leptinu jsou daleko horší spouštěč adekvátní reakce než nízké hladiny leptinu.

Jako kdyby termostat při nízké teplotě velmi dobře zapnul topení, ale při vysoké teplotě se klimatizace zadýchávala. Respektive záleželo by, jaký konkrétně model klimatizace doma máte.

Začne-li se člověk přejídat, dává tím mozku signál, že “obvyklá hodnota leptinu je takto vysoká, budeme-li pod ní je něco špatně”.

Je to v podstatě nastavení nové a vyšší teploty na termostatu. A tato teplota se snadněji nastavuje směrem nahoru.

Přejídání se je tedy v tomto smyslu dvojsečné, zaprvé vede k přibírání na váze skrz vyšší energetický příjem, zadruhé dává mozku signál, že má bránit toto tempo energetického přísunu a toto nové množství tukové tkáně.

Tento stav, navykání mozku na vyšší a vyšší hladiny leptinu vědci nazývají jako budování tzv. leptinové rezistence. Obezita je potom spojená s vysokými hladinami leptinu, které jsou potřebné k odvrácení té “hladovějící reakce”. Je to velmi podobný princip jako u inzulinové rezistence, kdy ani vysoké hladiny inzulinu nedokážou dostat krevní cukr do buněk.

Neuronová odbočka pro fajnšmekry

Nadměrné množství leptinu je tedy jedním z původců leptinové rezistence, to totiž na buněčné úrovni vede k narušení signální dráhy leptinu v neuronech. Dalšími vlivy je zánět a přebytek metabolitů lipidů, což jsou stavy, na kterých se v určité míře nějak podílí i náš životní styl.

Vzájemné vztahy jsou zobrazené na tomto zamotaném schématu. Názvy proteinů SOCS3, PTP1B a PKC-θ asi nikomu nic neřeknou, proto to klidně pusťte z hlavy. Ale krátce řečeno, tyto molekuly jsou schopné narušit neuronové signální dráhy leptinu.

Hlavně jde o demonstraci toho, že i u citlivosti na leptin se opět jedná o celkový kontext zdravého životního stylu.

leptinova resistence

Nezdravá strava je v tomto kontextu myšlena taková, která obsahuje velké množství rafinovaných sacharidů a tuků a nízké množství vlákniny.

Společenské zvyky, které nepomáhají

Z výše uvedeného je tedy jasné, že chce-li člověk žít s jídlem v míru, nemuset počítat každou kalorii a být štíhlý, je dobré uchovat si co nejvyšší citlivost na leptin.

Škodlivé v tomto smysl je např. nucené dojídání jídel i když už člověk nemá hlad. Tím jsou bohužel zasažené často typicky děti ať už doma, někdy i ve školní jídelně. Samozřejmě by to ale nemělo být tak, že dítě nedojí oběd, protože předtím mělo balíček chipsů.

Platí, že čím déle si člověk pěstuje vysoké hladiny leptinu, tím obtížnější je mozek navyknout na to, že by si mohl vystačit i s menším množstvím. Jak už bylo řečeno, teplota na tomto termostatu se snadněji nastavuje směrem nahoru.

Další zvyk, který znamená významný krok na cestě k snižování citlivosti na leptin jsou svátky spojené s velkým množstvím jídla.

Ano, např. Vánoce. Několik dní přejídání může snížit citlivost na leptin podobně jako několik dní poslouchání hlasité hudby sníží citlivost našeho sluchu. Ten, kdo plánuje hubnutí od 1. ledna s tím, že ty Vánoce si ale ještě chce užít s “tradičním jídlem“ si vlastně situaci sám pro sebe docela ztěžuje.

Praktické tipy

Když ono je to ale v realitě složitější, jídlo má v rámci Vánoc funkci i sociální a je často potřeba najít balanc, který tuto sociální funkci zachová pro více lidí. Jak tedy přežít Vánoční svátky bez trvalých následků a zároveň nezbořit všechny tradice? Malý seznam tipů:

  • Více ovoce a zeleniny. Zdravější střevní mikrobiom prokazatelně zlepšuje negativní efekty i nezdravé/neideální diety.
  • Hon za zlatým prasátkem, tedy určitá míra půstu přes den, je obstojná strategie víme-li, že se chystáme na štědrovečerní večeři se vší parádou. Jedno jídlo denně (večeře) možná není 100% ideální pro každého z hlediska cirkadiánního rytmu, ale takto výjimečně bych to považoval za úplně ok. Toto téma se vědecky zkoumá relativně krátce, ale tzv. přerušovaný půst, zdá se, může mít pozitivní vliv na zmiňované signální dráhy leptinu v mozku.
  • Určitě taky dává smysl, snažit se připravit odlehčenější verze vánočních jídel. Tedy kapr, případně jiné maso nejlépe na přírodno (bez trojobalu) a v bramborovém salátu zkusit nahradit majonézu jogurtem (uvažovat se dá i tvaroh).
  • No a kdo by neměl problém s malým „bořením tradic“, tak vyhodit cukroví.
  • Dopřejte si také dostatek pohybu. Fyzická aktivita zlepšuje citlivost na leptin a inzulin. To se dobře doplňuje s prací Hermana Pontzera, který v knize Metabolický motor popisuje, že i když fyzická aktivita nenaplňuje očekávání ohledně zvýšeného výdeje energie, lidé fyzicky neaktivní jako by měli dysregulovaný příjem energie.


Autorem výše uvedeného textu je výživový poradce Jiří Klimecký. Pokud potřebujete poradit se zdravou výživou nebo pomoci shodit pár kil navíc, zkuste se podívat na web jiriklimecky.cz, kde se dozvíte více. Jiří má vystudovaný obor biochemie na pražské VŠCHT, máte tak jistotu, že budete v rukou odborníka. No a pokud poradit nepotřebujete, podívejte se alespoň na jeho Twitter účet @Jiri_Klimecky, kde píše své populárně naučné texty o zdravém životním stylu.

jiriklimecky.cz

jiri klimecky

close
Mám pro Tebe zajímavosti z běžeckého světa

Každý týden zdarma chystám souhrn zajímavostí o běhání. Neprodávám, nenabízím, pouze informuji o tom, co mě zaujalo. Nenech si tyto novinky odběhnout a poběž, prosím, se mnou. Jak takový newsletter vypadá se podívej zde.