Přeskočit na obsah

Zdravý životní rytmus?

Intermittent fasting (přerušovaný půst ) – jednoduchá věc a základ pro zdravý životní rytmus. První jídlo dne mezi 13-14 hodinou a poslední kolem 19. Nebo jednodušší varianta – první jídlo dne aspoň 2 hodiny po probuzení a poslední aspoň 3 hodiny před usnutím. Proč? Protože ti to srovná zažívání, uvažování, metabolické procesy a třeba i pomůže líp usnout. Funguje to? Za sebe můžu říct, že ano. Obvykle mám 18 hodin bez jídla a 6 hodin na jídlo.

zivotni rytmus
Female hand holding alarm clock on landscape background. Time change concept

Hlad nemám, váhu jsem neztratil, cítím se dobře a během dopoledne udělám mnohem víc práce, než když jsem se nacpal snídaní a pak si ještě dopřál svačinku. Je na to aplikace? Jasně. Na mobilu používám aplikaci Zero a vlastně ji ani nemám moc rád, ale má časovač, který mi běží na ploše telefonu a ukazuje, kolik času mi zbývá do prvního jídla dne. Pomohlo mi to hlavně v prvních 5-6 týdnech, protože když jsem dostal chuť něco sníst během dopoledne, bylo mi líto vypnout měření půstu. A pak jsem si prostě zvyknul.

Běh – to může zkoušet každý, vedlejší účinky jsou zanedbatelné a předávkování nehrozí. Já běhám 4-6 dny v týdnu a když je příznivá situace, naběhám lehce přes 300 km za měsíc. Baví mě to i po 12 letech a jestli chcete, můžete mě sledovat na aplikaci Strava.

Cvičení – je mi tolik, kolik mi je a mám sedavé zaměsnání. Navíc celoživotín problémy s držením těla a více disbalancí než nepravidelný mnohostěn. Proto jsem se rozhodl cvičit aspoň cviky s vlastní vahou a hodně mi v tom pomohl youtube kanál Calisthenicmovement . Nic složitého, stačí 15-20 minut každý druhý den a citím se líp, než když jsem jen seděl shrbený u klávesnice. Cvičím pár měsíců, vytvořil jsem si pozitivní návyk a mám radost, když cítím, že se mi některé cviky začínají dařit a mám lepší kontrolu nad pohybem. Vlastně je to taková trochu meditace.

Meditace – tu jsem objevil když mi bylo asi 14 a od té doby se k ní střídavě vracím. Vyzkoušel jsem mnoho druhů a způsobů a všechny nějak fungují a všechny přijdou v tu správnou chvíli. A i na meditaci je samozřejmě spousta aplikací. Já mám rád Medito . Je zadarmo, na nic si nehraje a stojí za ní holandská nezisková nadace, provozovaná na dobrovolnické bázi, do které se můžete zapojit i vy, pokud vám to dává smysl.

meditace
Photo by Mattia Faloretti on Unsplash

Omega 3 – pořádně mastné kyseliny ideálně z mořských ryb. Jako vegetarián bych sice byl radši, kdyby bylo možné dostávat dostatek omega 3 z rostlinných zdrojů, ale to bohužel není úplně reálné. Účinky omega 3 by měly být od podpory imunitního systému, přes kardiovaskulární systém a nervovou soustavu až po protizánětlivé účinky. A to rozhodně není k zahození. Velmi prospěšné by omega 3 měly být pro děti, u kterých podporují rozvoj nervové soustavy. A naopak u lidí starších by mohly pozitivně snižovat rizika neurodegenerativních onemocnění.

Vitamín D 🇨🇿 – sice se jmenuje vitamín, ale ve skutečnosti je to steroidní hormon. Zní to sice trochu děsivě, ale daleko lépe to popisuje skutečný význam téhle šikovné látky. Vitamín D se v těle váže na receptory (VDR) a dokáže aktivovat některé segmenty DNA. Je extrémně důležitý pro celou řadu procesů a přitom drtivá většina populace trpí jeho nedostatkem. Samozřejmě ho můžete získat ze sluníčka, ale při běžném životním stylu městské krysy v podstatě musíte suplementovat. A klidně si berte Dčko každý den, předávkování opravdu nehrozí.

Resveratrol 🇨🇿 – konečně pilulka, která umí úplně všechno. A nebo taky ne. Resveratrol je látka přírodního původu a proslulost si získala tím, že je v červeném víně. Jenže účinná dávka je tak vysoká, že byste museli vypít 200 skleniček červeného denně a to je poněkud nepraktické. Já ho beru pro jeho možné účinky na metabolismus a snad i schopnost aktivace sirtuinu SIRT1. Mohlo by to pomoc dožít se v docela dobré kondici docela vysokého věku. Tak uvidíme.

NMN  – Miláček s romantickým názvem nicotinamide mononucleotide by mohl fungovat podobně jako resveratrol a podoporovat mitochondriální metabolismus a zpomalovat některé procesy spojené se stárnutím buněk. U myší to funguje, snad to bude fungovat i na holuba.


Autorem výše uvedeného textu je neúnavný běžec a propagátor udržitelného lidského bytí Karel Holub. Karel na první pohled zaujme svým vzhledem a na druhý pohled svými znalostmi. Má totiž chuť se zlepšovat nejen v běhání, ale i v osobním rozvoji. Sympatické je, že na rozdíl od mnohých ostatních nemá potřebu tohle dávat na obdiv. Dělá to totiž sám kvůli sobě. Pokud se ti uvedený článek líbil, věz, že mnohem více vychází pravidelně každý pátek v jeho newsletteru Běžím dokud můžu. Kliknutím na níže uvedený odkaz se můžeš přihlásit k jeho pravidelným odběrům. Doporučuji.

Běžím dokud můžu

bezim dokud muzu

close
Mám pro Tebe zajímavosti z běžeckého světa

Každý týden zdarma chystám souhrn zajímavostí o běhání. Neprodávám, nenabízím, pouze informuji o tom, co mě zaujalo. Nenech si tyto novinky odběhnout a poběž, prosím, se mnou. Jak takový newsletter vypadá se podívej zde.