Maratónec Oskar Hekš (1908-1944) začal sportovat díky skautingu. Předchůdce Zátopka šokoval svět 8. místem na olympiádě v Los Angeles (1932), kdy ve velkém vedru doběhl v čase 2:41:35 hod. Vítězem se stal hrdina Košického maratónu z roku 1931 – Argentinec Juan Zabala. V Košicích ostatně závodil i Oskar. Poprvé v roce 1928 (3:28:57) a podruhé 1932 (2:48:31, páté místo). Jako hlavní hvězda závodu měl v Košicích startovat i v roce 1930. Účast mu jako tehdejšímu vojákovi základní služby zakázalo ministerstvo národní obrany (*).
Oskar Hekš a jeho sportovní začátky
Oskar Hekš byl žid. Sportoval prvně v Pedestriánským klubu Vinohrady a později v židovském sportovním oddíle ŽSK Hagibor Praha. Poprvé se s atletikou setkal na dnes již legendárním závodě Praha Běchovice (1928). O rok později získává titul mistra republiky v maratonu. O rok později titul obhájí. Stává se hvězdou a těší se na již zmíněné olympijské hry, kam nakonec díky podpoře židovské obce opravdu odcestuje.
Posilněn úspěchem se upíná k dalším hrám. Jenže. Další hry měly být v nacistickém Německu!!! Protestoval, prosil o bojkot, psal dopisy, ale bylo to marné. Nominovali jej dokonce jako nejlepšího republikového maratónce, odmítl odjet. Byl hnací sílou myšlenky uspořádání Lidových her v Barceloně, které se měly pár dní před oficiální Olympiádou v Berlíně stát jejím morálním “zrcadlem”. Bohužel ve Španělsku začala občanská válka a od her se upustilo.
I proto byl po okupaci v hledáčku úřadů, byl v odboji, zatkli jej a jako fyzicky zdatný byl odeslán 24. 11. 1941 k budování KT Terezín.
Zavražděn v Osvětimi
Pak jej poslali do Osvětimi, kde byl v noci z 8. na 9. března 1944 zavražděn v plynové komoře. Myslíme, že mu dodnes něco dlužíme, že tehdy svět nevyslyšel jeho úpěnlivé prosby. Maratónec tělem i duší, vždyť měl důležitou zprávu pro celý svět, nejen pro “Athény”. (Nacistický) Berlín není místem pro olympijské hry.”
Oskar Hekš se stal maratóncem právě díky tomu příběhu, paradoxně i skončil jako pravý antický hrdina. Prosím, zapamatujme si jeho jméno! Po olympiádě v LA řekl “Věřím, že jednou vyhraji velký maratón, mám na to ještě čas.” Lepšího mezinárodního sportovního výsledku již nedosáhl, ale v běhu života byl vítězem, bojoval proti zlu, ve kterém platí, stejně jako ve sportu: “Není důležité vyhrát, ale zúčastnit se.”
Výše uvedený text je z drtivé většiny s dovolením převzat z Twitter profilu Ivančena. Jeho účelem je popularizace historie, zveřejňování badatelských poznatků a dění okolo mohyly…