MELK – Melk je rakouské městečko, které proslavil místní benediktinský klášter, který je vidět široko daleko. Patří mezi nejvýznamnější barokní stavby, a tak není divu, že je zapsán v UNESCO. Náhoda tomu chtěla, že cestou z velikonoční dovolené v hodinu vzdáleném Göstling an der Ybbs jsme jeli kolem a že se zde konal již 41. ročník velikonočního běhu, kterého se celkem zúčastnilo na 450 běžců.
Hlavní závod je na 7,2 km, kromě něj se běží ale i štafety a různé dětské závody. S předstihem přijíždíme do městečka a parkujeme nedaleko kláštera. Je velikonoční pondělí, takže se nic neplatí. První kroky vedou vzhůru – ke klášteru, kde je možné se bez vstupného podívat alespoň na nádvoří. Na dvouhodinovou prohlídku s průvodcem opravdu není čas. Cestou čteme zprávu, že právě zemřel papež František…
Klášter obejdeme kolem dokola a pak už míříme do místního muzea (Stadtsaal), kde se registrujeme a platíme startovné. Martin poběží ve své kategorii (2012-2016) celkem 1,2 km. Startovné 7 EUR a v ceně kromě obvyklého i poukaz na cheesburger v McDonalds či běžecké ponožky. Já mám v plánu běžet 7,2 km, tedy 5 městských okruhů. Startovné 13 EUR (tyčinka a ionťák).
První startuje Martin. K dětskému běhu na 1,2 km je přihlášeno 61 dětí. Nervozita stoupá. Podle klubových dresů je poznat velká rivalita mezi místními týmy žluto modrých a bílo červených. Fandíme těm v bílo červených bo to jsou také barvy BK Ludgeřovice v jejichž dresu nastupujeme my 🙂
Těm fandíme ale jen chvíli, protože se díky ambicióznímu trenérovi začnou brutálně předbíhat na startovní čáře. Holt, i tohle k tomu patří. Martin trať nakonec proběhne v tempu 3:48 min/km, což je po menší viróze pecka. Dobíhá celkově na 9. místě, mezi kluky na 4. a ve své kategorii na 3. Takže spokojenost a velká radost.
Martin vyráží se Zuzkou a Lukym na zaslouženou zmrzlinu, no a já čekám na startovní výstřel ve 13:40. Na startu se nás mačká 159 závodníků. Konečně start. Po 300m se mě však stalo to, co zatím nikdy. Běžím a podvědomě si šáhnu do kapsy, kde mám mobil a ten tam nebyl. Sakra, musel někde vypadnout. Otáčím se v chumlu běžců a běžím v proti směru závodu. Po 50 m ho vidím ležet na zemi – poznám to jen díky tomu, že tam běžci divně skáčou – no naštěstí na něj nikdo nešlápl…
No rozhodilo mě to, ne že ne. Přesto první kilometr zapíši tempo 4:42 min/km, ale pak už je to horší. Trať je docela zvlněná a i odpolední teplota stoupá vzhůru. Nakonec proběhnu cílem v čase 33:03 min. a obsadím 70. místo celkově (vítěz to dal za 22:45 min.). Časomíra mě ukazuje tempo 4:35 min/km.
V cíli chvíli odpočinek, ionťák, buchta, fotka poháru s Martinem a klášterem, zmrzlina, kafe a rychle k autu. Čeká nás ještě 4 hodinovová cesta do Ostravy.
