Nejslavnějším během ve Španělsku je pravděpodobně ten v Pamploně. Kličkovaná mezi býky v ulicích může být pro mnohé lákavá. V Běžeckém klubu Ludgeřovice (dále BKL) jsme ale poměrně konzervativní, a tak dáváme přednost silničnímu půlmaratonu v Barceloně. I tak to bude slušná kličkovaná. Na start se s námi totiž postaví dalších 21 000 běžců. Bude to skvělý zážitek. Jedeme.
Pátek 17.2.2023
Historicky největší zahraniční zájezd BKL začíná v pátek 17.2.2023. Ve dvou autech se v celkovém počtu devíti běžců přesouváme na letiště do Vídně. Odjezd v 1:00 v noci má za výhodu snad jen prázdné silnice. Za tři hodiny tak parkujeme tam, kde máme a jdeme chytit letadlo. Malinko přes dvě hodiny příležitost na to, abychom dospali ranní deficit. O budíček se postará mladší pilotka staršího Airbusu A320, která s ním třískne o runway takovou razancí, že se rozletí dveře do kokpitu. Boční vítr byl ten prevít. Jsme rádi, že sedíme. Rychle pryč.
Vyzvedneme kufr a jdeme na metro. To nás z letiště odváží přímo do centra. Je kousek před desátou a máme tak minimálně hodinu čas na uložení zavazadel na pokoj. Sedáme si na lavičku před obchodem a pozorujeme ten okolní šrumec probouzejícího se města. Lelkování prokládá většina kávou a pivem. Slunce svítí, vítr nefouká, teplota na tričko. Co více si přát. Já bych tedy vědět. Před třemi dny jsem si vypůjčil chřipkového bacila, a to tak, že fest. Káva mě nechutná a na studené pivo nemám ani pomyšlení. Může být ještě něco horšího?
Domácí z AirBnB nám konečně dal pokyn, že uklízečka dorazila. Dorazíme tedy taky a necháváme na pokoji kufr i batohy. Autobusem se přesouváme o pár zastávek k centru. Na řadu přichází vyzvednutí startovních čísel na výstavišti Fira Barcelona. Než se tak stane, dáme lehký oběd s těžším vínem. Tapas nám chutná a dobře by se sedělo. Teď je ta chvíle na startovní čísla a pak už zpět na pokoj převzít klíče od bytu. Pěkný 5+2 v historické budově bude našim zázemím. Teď už to máme na knap. Na 16:30 jsou zakoupené lístky do Sagrada Família.
Ano, je to ten chrám od Gaudího, který se staví od roku 1882 a když bude dobře, bude dostavěn v roce 2026 ku příležitosti 100 let od úmrtí tohoto nezaměnitelného architekta. Chrám máme asi kilometr od našeho ubytování a když přijdeme blíž tak nám doslova spadne brada. Není to z toho vstupného 26 EUR, ale z toho, co vidíme před sebou. Neskutečná stavba – zejména v kontextu tehdejší doby. Vstup je pod větší kontrolou než check-in na letišti. Napjatě čekám, co bude uvnitř. Pěkný, ale tady jsem čekal trochu více. Vstupného nelitujeme, bereme to jako příspěvek k dokončení stavby. Právě dary a příspěvky jsou jediným zdrojem financí pro budování stavby od samotného počátku.
Sobota 18.2.2023
Sobotní ráno začíná běžecky. Tedy pro ty, kteří chtějí a můžou. Já zůstávám s bacilem doma a zkouším ho vyhnat vejci na špeku. Martin Popek s Radkem Artimem začínají den s námořnickou rozvahou dědy Lebedy – je třeba se dospat. Po snídani však už máme program společný. Začínáme na tržnici Mercado de La Boqueria. Přehlídka lákavých vůní a chutí. V malém i velkém. Jsme plní ze snídaně, ale kousek se vejde. Sýrovo/šunkové pohárky nebo ovocné šejky jsou za chvíli v nás. Kam dál? Program vlastně nemáme. Necháme se vést intuicí úzkými uličkami až k moři. Nenecháme si ujít místní podmořský svět.
Žraloci, rejnoci, medúzy, tučňáci. Dostáváme hlad. Míst, kde se najíst je opravdu spoustu. Každá sebemenší restaurace má vytáhnuté stolky na chodník a nabízí něco nejen z katalánských dobrot. Vybíráme si hospůdku na rušném kruháči kousek od našeho ubytování. Není ničím zajímavá, snad jen tím, že má plno. No a to víme, že je dobré znamení. Dobře jsme udělali. Obsluha sice trvá, ale nemáme kam spěchat. Ranní ibalgin zabral, takže zkouším červené víno. Dvě decky jsou prý lék. Dozvěděli jsme se, že se dnes má konat také nějaký festival. Tušíme obdobu toho benátského, ale nikde nic nemůžeme najít. Ráno jsme si všimli malého náměstí s pódiem a s velkým množstvím pivních sudů. Jdeme to zkusit tam. Hudba nás táhne. Jsou sice tři odpoledne, ale tu už se poskakuje před pódiem. Bereme pivo, sedáme na patník a pozorujeme okolí. Je divné, ale za chvíli jsme divní my.
Tohle je nějaká „pride parade“. Holky s holkama a kluci s klukama. Spousta neskutečných kostýmů, tráva a pivo teče proudem. Španělé se umí bavit. Další piva máme zdarma. Tak dopadá, když je tráva za pípou. Vedle tohoto průvodu se tvoří nějaký další konkurenční průvod. Většina tam má masky římských legionářů. Vypadá to, že se schyluje k bitvě. Raději jdeme pryč. Pivo a víno teče už jen na pokoji. Tráva není.
Neděle 19.2.2023
Den D. Přes noc jsem propotil pět triček a definitivně tak vyhnal bacila z těla. Snad. Ráno se cítím výrazně nejlépe za posledních šest dní. Jdu do toho. Poběžím. Start máme asi kilometr od ubytování. Start 21 000 běžců proběhne ve vlnách. Dle předpokládaného času dokončení, vybíháme každý z nějakého koridoru.
Já s Martinem jdeme na samotný konec startovního pole. Bude trvat dlouhých 27 minut, než se došouráme na start. Vítěz půlmaratonu, Keňan Charles Langat je v tuto chvíli takřka v polovině závodu. Dokončí ho nakonec v nejrychlejším čase sezóny za 58:53 min.
No my ostatní se s tím perem o kousek až pořádný kus déle. Nejlepší čas zaběhne Jirka Mučka (1:27 hod.) a odměnou je mu koupel v moři. Postupně doběhneme i my ostatní, posbíráme účastnické medaile, jídlo a pití a jdeme na pokoj. Koupel. Relax. Pivo. Opalování na balkóně.
Tak a dost. Nejsme tady, abychom seděli na pokoji. Jde se ven. Cílem je vrch, který se tyčí nad městem – Tibidabo. V půli cesty se zastavíme v centru na kafe a něco sladkého. Musíme přece doplnit energii. Rozsedím se a nikam se mě nechce. Skupina mě opouští v kavárně a já se postupně vracím za Martinem a Radkem do hospody. Ostatní pokračují k lanovce a vyjedou do výšky přes 500 m. Výhled dle fotek mají úžasný. Trumfujeme to na oplátku fotkami piva v tupláku a Aperolem. Pivaři jdou po chvíli zdřímnout, aby je první skupina mohla záhy vzbudit. Udobření proběhne Metaxou.
Večer nás čeká ještě jeden vrchol. Máme koupené vstupenky na fotbal. Domácí FC Barcelona přivítá a následně porazí 2:0 tým z Cádizu. Lidí je tady výrazně více než na běhu, později se dozvídáme počet 72 000 lidí. Na to množství je atmosféra více než poklidná. Fandí kotel velikosti toho baníkovského no a ostatní tak trošičku. Přesto je to zážitek a nelitujeme těch 49 EUR. Na pokoj se dostaneme až chvíli po půlnoci. Pivo a spát.
Pondělí 20.2.2023
Není nad to začít den ranním proběhnutím. Většina si o sedmé ráno obouvá tenisky a jdeme se společně proběhnout k moři. Nasát ještě tu ranní atmosféru, poslechnout si křik racků v probouzejícím se městě. Na snídani opečená slanina s vejci a rychle balit.
Odlet máme až večer, a tak využíváme možnosti nechat bágly za 1 EUR/hod. v nedaleké sámošce. Cílem je dnes park Güell, který nese Gaudího rukopis. Krásný, ale děsně přecpaný lidmi. Motáme se uvnitř něco přes hodinu a pak zavelíme k ústupu.
Odjez ze Španělska a nedát si místní Paellu? To nejde. Rýže s mořskými plody na pánvi je dnešním obědem. Krátká procházka na vytrávení a pak už vzhůru na letiště. Domů dorazíme ve 2:00. Náročný výlet, který stál určitě za to.
