Vratimov – Někdy je nejlepší příliš neplánovat. O tomto závodě jsem se dozvěděl den předem a pouze hodinu před odjezdem, jsem se rozhodl že na něj také vyrazím. Důvody byly dva. Pěkné počasí, které vyšlo zrovna na tohle úterý a potom taky chuť si něco zaběhnout v rychlejším tempu. K tomu se sám od sebe nedonutím. Tady bude příležitost.
O čtvrté vyzvedávám Radka a Alenu, chvíli na to Martina a vyrážíme do Vratimova. Tam někde K hájence. Přijíždíme tak akorát abychom chytli parkování hned u startu. Převlečení už jsme, takže dávám na starší (tedy zkušenější) a jdu se rozběhat. “Zbytečný” kilometr na víc se prý bude hodit. Ostatně do startu máme čas tak proč ne.
Chvíli před 17:30 se začnou závodnící srocovat (bez roušek) u startovní čáry. Zazní startovní pokyny, které zaniknou v okolním hluku. Kdosi už vyběhl, a tak se dáváme taky do pohybu. Jde to skvěle. Asi to bude tím, že cesta vede po asfaltu a z kopce. I přes kličkování mezi ostatními mě pípne první kilometr tempo 3:56 min/km. To hrozí průserem. Bojím se, že odpadnu v lese a už mě nenajdou.
Tam se totiž po kilometru a půl trasa stočí. Je to fajn. Je tu stín. Ale za chvíli se objeví i první kopec. Valím, co to jde. Neuteče dlouho a mám za sebou první čtyři kilometry. Tempo je v mých možnostech zběsilé. Další kopec přišel právě v čas. Nechutné, malé, ale táhlé stoupání na rozpáleném slunci dělá divy. Proč to neběží? Vždyť tohle není žádný kopec. Jeden borec zvrací. Dřu dál a výrazně zpomaluji. Rezignuji na nutnost běžet rychle. Vždyť o něco pomaleji je taky dobrý. Hlavně doběhnout těch celkových 8,5km. Po každém kopci hore je i kopec dole. Většinou. Ten přichází v pravý čas. I stín lesa.
Závod se běží na dvě kola ve tvaru osmičky. Už běžím finální otočku. Kolem se přežene borec v “nadpozemské” rychlosti. Mám pocit, že musel být snad schovaný za pařezem a čekat na druhé kolo. Běžci ale nepodvádí. Byl prostě dobrej. Já už ale vidím také cíl. Hodinky se zastaví na 7,5km. Blbě jsem si přečetl propozice. Počítal jsem s kilákem navíc. Poučení pro příště.
Cílem propadnu v čase 33:22 min na 53. místě ze 143. běžců. Tím nejlepším byl dnes Jan Fousek z MK Seitl v čase 25:59 min. Mezi ženami potom “nečekaně” Petra Pastorová v čase 29:52 min. Nejlepší náš, Radek Artim doběhl na 37. místě v 31:30 min. Kousek za ním Alena Sobková v 38:06 min a Martin Popek v 43:56 min.
Moje výsledné tempo se ustálilo na 4:25 min/km. Odměnil jsem se. Předzávodní odměna byla jasná. Tempo nad 5 min/km jedno pivo, pod 5 min/km dvě piva, pod 4:30 min/km tři piva. O dalším vývoji pravidla nehovořila, takže jsem dal čtyři. Příště zas. Pivo nebo běh? Obojí.
