Běhotoulání
knihy o běhání
Přeskočit na obsah

Zimní běh Hlučínem

  • Závody

Hlučín – Běžecké závody v Hlučíně jsou pro běžce z BK Ludgeřovice takřka povinností. Nad otázkou, kde prožít nedělní dopoledne tak nebylo třeba dlouho přemýšlet. Zimní běh Hlučínem byla jasná volba. Celkem devět členů našeho klubu tak doplnilo šedesát dalších běžců. Společně jsme se postavili na startovní čáru u kompostárny Gras Servis v Jasénkách.

Zimní běh Hlučín 2022

Start proběhl v deset hodin. Těšili se všichni. Teploty kolem nuly, slabé sněžení a silný vítr byl dostatečnou motivací uvést své tělo do pohybu. První zatáčka u místní ČOV nenechala nikoho na pochybách o tom, jak bude vypadat dnešní trať. Bahno, bláto a zbytky zmrzlého sněhu, který zatím nestačil roztát.

Po krátké terénní vsuvce jsme se dostali asi na kilometrový úsek. Pohoda, která nebude trvat dlouho. Čelo závodu už šplhá na Vinnou horu. K srdci si tak vzali pokřik místních holek – něco ne smyslu “rychle, rychle cíl se blíží” Na prvním kilometru docela provokace. Já měl jiný cíl. Dohnat Luboše. Na prvním kilometru mě utekl. Nebýt skoro o dvacet let starší (on), tak by mě to nevadilo. Cíl jsem splnil až při táhlém stoupání na Vinnou horu. Tem se cesta zlomila a začala padat dolů k řece Opavě. Bahenní sjezd se vším všudy. Co jsem na Luboše získal, to jsem velmi rychle ztratil. Měl prostě více odvahy a z kopce to pustil. Je potřeba se radovat z maličkostí, takže jsem rád, že jsem nikde neupadl a sjel to ve stoje až dolů.

No a také jsem rád, že tu vůbec můžu běžet. Mnozí utíkat chtěli, ale nemohli. Své by o tom mohli vyprávět němečtí vojáci, kteří byli v těchto místech popraveni ke konci druhé světové války. Připomíná to kříž, kolem kterého probíháme. Nese nápis: „ZDE NA TOMTO MÍSTĚ, KONCEM II. SVĚTOVÉ VÁLKY, BYLI POPRAVENI NĚMEČTÍ VOJÁCI, KTEŘÍ ODMÍTLI BOJOVAT“ Tohle by si měli připomínat politici od východu na západ, kteří nyní řinčí zbraněmi na ukrajinsko-ruské hranici. Žádného tady však nevidím…

Po chvíli jsem však zpět v realitě. Cesta vede nyní podél řeky Opavy. Nádherný kus trati. Pokud je sucho. Dnes to je trápení. Silniční boty dnes opravdu nebyly dobrou volbou. Klouže mě každý druhý krok a zjišťuji, že není nemožné spadnout i na rovině. Nenaplním tak reklamní slogan značky Inov-8 “Get a Grip“. Není to však chyba modelu RoadClaw 275, ale chyba uživatele. Boty na bahenní brodění odpočívají doma v botníku. Jsem nasraný na boty, na sebe i na nohy, které neběží. Trápení se zánětem šlach v chodidle a v Achilovce se dnes přesunulo do lýtek. No aspoň je změna. Co bolí to sílí (jsem někde slyšel).

Luboš už je dávno někde v pr…. a mě včil doběhla a utekla Alča. Dodala alespoň pár povzbudivých slov. Díky. Blížíme se (tedy já, ostatní tam už dávno jsou) k Bobrovnickému lesu. Po chvilce “odpočinku” tak přichází další pořádně táhlý kopec. Kopce jsou disciplína, která mě při běhu nejméně nejde. Rozvážným tempem běžím a dobíhám prvně Alču a po chvíli i Luboše. Spíše než to mě dodá potřebnou energii fakt, že jsem to celé vyběhl bez nutnosti přejít do chůze. Super zpruha na poslední dva kilometry. Ty už vedou z Bobrovníků zpět do Hlučína.

Předbíhám další dva zabahněné odpadlíky a běžím vstříc výhledům na město Hlučín a daleké Jeseníky. Cítím cíl, a tak navyšuji tempo až někde ve 4:30 min/km. No jo, bylo to z kopce, ale i tak dobrý. Slyším za sebou běžecké kroky, a tak ještě zkusím zrychlit. Cíl se ne a ne přiblížit. Už tu měl být. Nakonec se dočkám a časomírou probíhám v čase 0:59:11 hod na 43. místě. Loňský čas 0:52 hod je tak hudbou minulosti. Důležitá je přítomnost. Chléb se sádlem, vánočka a čaj s rumem. Lepší to odměna než nějaká finišerská medaile.

V cíli už čekají ti rychlí a rychlejší. Markéta získala první místo v ženách absolutně, první místo v kategorii má Gabka, ale i Luboš. Patrik vybojoval druhé místo. Nejrychlejší běžec klubu Filip dostal sice bramboru, ale skončil čtvrtý v absolutním pořadí. Krásný.

Pro úplnost nutno dodat, že nejrychlejším běžce byl Jakub Lukáš, který vyhrál v čase 0:41:15. Kousek za sebou tak nechal držitele rekordu na LH24 Radka Chrobáka, který získal druhé místo před Tomášem Kalvarem. Neztratili se ani kluci a pořadatelé závodu Hostýnská osma, kteří dokonce tento závod podpořili věcnými cenami.