Běhat

Jean Echenoz – “Je to škvár, který nemá hodnotu dokumentační, literární, metodickou a ani zábavnou“ prohlásila Dana Zátopková o knize francouzského spisovatele Jeana Echonoze. Nepřekvapí, že se také odmítla účastnit křtu českého vydání knihy Běhat o jejím manželovi, Emilu Zátopkovi. Bohužel musím souhlasit.

A je to velká škoda. Útlá kniha měla potenciál zaujmout neobyčejným příběhem obyčejné lidi. Mám na mysli ty, kteří si s během třeba úplně netykají a nepotřebují tak číst podrobnou biografii plnou čísel a osobních rekordů. Úspěch tak lze očekávat maximálně u zahraničních čtenářů, kteří odpustí kdejakou nepřesnost či dokonce chybu. A že jich v knize je…

Snad jen namátkově: Ostrava je město uhlí a olova (asi bylo myšleno oceli), svatebčany vítaly plné pražské ulice (svatba v Uherském Hradišti), Jáchymov je ložisko pod širým nebem (důl) … Problém v převyprávění příběhu však nevidím pouze v daných nepřesnostech. Kniha se velmi špatně čte. Styl je nesourodý (takřka jako Emilův běh) a neustále se mění tempo příběhu (ostatně to dělal Emil také).

Přemýšlel jsem, jestli není chyba v odfláknutém překladu. Není. Ten měla na starosti Jovanka Šotolová. Sama překladatelka uznala za vhodné doplnit tohle dílo svým doslovem, kde leccos vysvětluje. Jindy velmi puntičkářský Jean Echenoz čerpal údaje do knihy pouze z novinových článků. Na rozdíl např. od Richarda Askwitha (napsal knihu o Zátopkovi s názvem Dnes trochu umřeme) se Echenoz nevydal do České republiky a ani nezpovídal žijící pamětníky. Je to autorovo vykreslení příběhu o tom, jak to asi mohlo být.

Kniha to je pravda útlá, přesto místo v ní našly barvitě popsané smyšlené události. Na důležitější “zápletky” tak nezbylo místo. Chybí tu vztah Zátopka k Francouzi Mimounovi, darování zlaté medaile Australanu Clarkovi či Emilův “šprajc” před odletem do Helsinek. Je to škoda. Berme to však pozitivně. Kniha údajně sklidila úspěch ve Francii a vyšla v různých světových jazycích. A to se počítá!

---

Hodnocení:

---

Ukázka z knihy:

Olympijské hry v Helsinkách, ty začínají v úterý, Emil ale moc ve formě není. Ve svých třiceti je unavený, možná zkroušený střídáním odchodů ze scény a nucených návratů. Hřbet shrbený, tváře duté, oči v důlcích zapadlé, jeho žena ho nikdy neviděla tak hubeného, máme neděli, a jinak nic moc. Pot se z něho leje, ale zadýchaný není, vrátí se ze svých každodenních dvaceti kilometrů přerušovaných dlouhými sprinty, pak si balí. A druhý den odlétá do Finska s Danou, jež ho doprovází ve dvojí roli atletky a manželky atleta, pod dohledem hrstky mohutných, zarputilých činovníků, němých obrů v červených sáčkách, kteří ho nikdy, a zejména v cizině neopouštějí.

---

Informace o knize:

Vydavatelství	Mladá Fronta
Rok vydání	2009
Počet stran	102
Jazyk	česky

---

Anotace:

Hlavním hrdinou posledního románu slavného francouzského spisovatele je běžec Emil Zátopek. Echenoz popisuje reálie i atmosféru závodů a životních osudů českého vytrvalce citlivě a přitom zábavně a vytváří tak portrét muže, kterého celý svět znal jako nepřekonatelného šampiona.

Emil nenávidí sport, ale nemá jinou volbu. Získává jednu medaili za druhou, překoná osm světových rekordů a celý svět mu tleská. Má specifický styl běhu i tréninkové metody. Stává se ikonou socialismu, která jen jednou stojí na „špatné straně“. Při „pražském jaru“ vyzývá na Václavském náměstí ruského tankistu, aby se vrátil domů. A následuje tvrdý trest… Echenozův román je nejen poctou českému sportovci, ale současně strhující parabolou komunistické diktatury.