Běžci se rodí svobodní

Richard Askwith – Existují knihy o běhání, které vás naučí běhat rychleji. Jiné vám pomohou doběhnout dál. A pak jsou knihy, které vás přimějí zastavit se – a přemýšlet, co vlastně běh v našem životě znamená. Běžci se rodí svobodní patří bezpochyby do té poslední kategorie.

Richard Askwith je autorem, který se dlouhodobě pohybuje na pomezí běhu, krajiny, historie a lidské přirozenosti. Čtenáři ho mohou znát z jeho dalších knih, jako jsou Stopy v oblacích, kde popisuje historii fell runningu nebo Race Against Time, kde pro změnu pátrá po genu běžecké dlouhověkosti. Osobně se mě však nejvíce líbila jeho kniha o emilu zátopkovi – Dnes trochu umřeme. Ze všech knih je zřejmé, že se autor věnuje běhání nikoli jako sportovní disciplíně, ale jako hluboce zakořeněné lidské činnosti. Běžci se rodí svobodní (angl. Running Free, kniha vyšla již v roce 2014) tuto linii ještě víc rozvíjejí – a místy i vyhrocují.

Běh jako přirozený stav člověka

Základní teze knihy je jasná: běh je přirozený, svobodný pohyb, který člověka provází po tisíce let. Askwith se vrací k pradávným kořenům běhu, k době, kdy nebyl měřen na sekundy, ale na přežití. Běhání jako způsob lovu, migrace, rituálu i hry.

Autor putuje krajinou, historií i vlastními zážitky. Čtenáře bere do hor, na zapomenuté cesty, k běhům, které nemají startovní číslo ani cílový oblouk. V těchto pasážích je kniha nejsilnější – nabízí běh jako prostor pro ticho, samotu, vnitřní dialog. Nejde o tempo ani výkon, ale o samotný pohyb vpřed.

Vymezování se proti „modernímu“ běhu

Výrazným rysem knihy je Askwithovo ostré vymezování se proti komerčnímu běhání. Proti závodům, marketingu, značkám, masovým akcím, kde je podle něj běh redukován na produkt. Tento postoj je autorovi zjevně velmi blízký – a je mu věnován značný prostor.

A tady se dostáváme k momentu, kde může čtenář začít mít rozporuplné pocity. Myšlenkově je tento postoj srozumitelný a mnohým běžcům bude sympatický. I mně osobně je tato kritika blízká. Zároveň ale platí, že tohoto vymezování je v knize někdy až příliš. Místy se opakuje, místy působí spíš jako autorovo vnitřní vyrovnávání se s vývojem běžeckého světa než jako skutečný posun tématu dál.

O to zajímavější by bylo jít ještě hlouběji do fenoménu moderního běhání – ptát se, proč komerční běh vznikl, co lidem dává a co jim naopak bere. Tento potenciál kniha má, ale ne vždy ho plně využívá.

Fenomény, které stojí za pozornost

Právě proto patří k nejzajímavějším částem knihy ty, kde se Askwith pokouší moderní běžecké fenomény pochopit, ne jen odmítnout. Zmiňuje například fenomén překážkových závodů typu Spartan Race, které analyzuje jako jakýsi návrat k primárnímu prožitku – k bolesti, špíně, výzvě a kolektivnímu utrpení. Ne jako běh, ale jako rituál.

Velmi zajímavý je také pohled na komunitní a lehce anarchistické běžecké skupiny, jako jsou Hash House Harriers. Ty ukazují, že běh nemusí být ani výkonový, ani komerční – může být především společenský, hravý a svobodný.

A pak jsou tu kapitoly, které připomínají, že běhání bylo vždy i podivné, bláznivé a zábavné. Historie atypických závodů, jako je legendární Cooper’s Hill Cheese-Rolling, kde se běží za sýrem kutálejícím se z prudkého kopce, ukazuje, že soutěžení v běhu nikdy nebylo jen o časech a pravidlech. Spíš o odvaze, tradici a ochotě riskovat.

Právě tyto pasáže působí nejsvěžeji – a čtenář si může říct, že tudy by se dalo jít ještě dál.

Styl, tempo a čtenářský zážitek

Askwith píše klidně, přemýšlivě, místy až meditativně. Kniha se nečte jedním dechem – spíš vybízí ke zpomalování, k návratům a k přemýšlení. Ideální čtení po běhu. Nebo před ním.

Zároveň je dobré vědět, že nejde o lineární vyprávění. Kniha je mozaikou esejí, příběhů, historických exkurzů a osobních postřehů. Čtenář, který hledá jasnou strukturu nebo konkrétní „pointy“, ji zde nenajde. Ten, kdo ale hledá atmosféru a myšlenky, bude spokojený.

---

Pro koho kniha je

Běžci se rodí svobodní není kniha pro každého běžce. Je to kniha pro ty, kteří:

• běhají už delší dobu a hledají hlubší smysl běhu,
• mají blízko k běhání v přírodě, mimo asfalt a stadiony,
• zajímá je historie, kultura a filozofie pohybu,
• dokážou přijmout i autorův vyhraněný pohled – nebo s ním polemizovat.

---

Shrnutí

Richard Askwith napsal knihu, která provokuje k zamyšlení. Někdy inspiruje, někdy dráždí, někdy se až příliš vymezuje. Ale rozhodně nenechá čtenáře lhostejným.

A možná právě to je její největší síla.
Protože běh – stejně jako svoboda – není o jednotném názoru.
Je o cestě.

---

Hodnocení:

---

Ukázka z knihy:

---

Informace o knize:

Vydavatelství	Mladá Fronta
Rok vydání	2025
Počet stran	272
Jazyk	česky

---

Anotace:

Běh je tak přirozený, jako lidstvo samo. „Je to tak prosté, spontánní a obohacující jako zpěv. Děláme to po tisíce let: z nutnosti (lov, úprk atd.) a po nespočet generací i pro potěchu. Děti nepotřebují pro objevení radosti z běhání speciální trénink nebo vybavení o nic víc než psi nebo koně. Běžecký průmysl tu není potřeba stejně jako není potřeba průmysl lezení po stromech nebo průmysl hry na schovávanou.“ To je v podstatě hlavní myšlenkou knihy Richarda Askwitha, který se ve svém textu vrací ke kořenům, kráse, jednoduchosti a svobodě běhání, nezávislého na komerčních výdobytcích nového tisíciletí a osvobozeného od tlaku na výkon.