Do formy

Aleš Dvořák a kol. – Crowdfunding? Způsob financování, při kterém větší počet jednotlivců přispívá menším obnosem k cílové částce požadované pro realizaci předmětu financování. Tak nějak definuje tohle slovo česká wiki. A tak nějak se zrodila tato kniha Do formy. Sám jsem na sbírku narazil v druhé půli roku 2020 a neváhal ani chvíli.  Právě jsem totiž dočetl předchozí knihu od stejného autora s názvem “Měl bys běžet, pokud to chceš stihnout” Byla to sázka na jistotu. Jedinou neznámou byla skutečnost, jestli se podaří vybrat požadovanou částku. Podařilo.  

Kniha to je opravdu netradiční. Nejen obsahem, ale i způsobem vzniku. Pět autorů na jednu knihu? Tohle vidíme především u vědeckých článků. Těžko říci, jestli se tímto autoři knihy inspirovali. Nedivil bych se. Všichni do jednoho prošli vysokoškolským prostředím, obhájili své disertační práce a mnozí z nich také ve svém vědeckém bádání pokračují. Společným tématem jim je zdravý životní styl, takže proč ne.

Většinou mám rozečtené dvě, tři knihy zároveň. Baví mě přecházet mezi jednotlivými ději. Přecházet v čase či cestovat z místa na místo. U této knihy to potřeba nebylo. Téma je sice společné, ale z různého pohledu. Z velmi různého pohledu. Čtenář tak může libovolně přeskakovat z děje do děje. Zejména u těch odbornějších témat to přijde opravdu vhod.

Autoři knihy

První na řadě je Mgr. Jitka Jeníková, Ph.D., nezávislá překladatelka, publicistka a běžkyně dlouhých tratí. Na pár stránkách nám přináší pohled na historii běžeckých závodů. Zajímavé čtení i pro “znalce”.  Víš třeba, že běžecký pás byl v podstatě poprvé použit jako nástroj na nápravu trestanců? Nebo, že se první doložený závod ve fell runningu běžel už v roce 1040 ve Skotsku? Jitka však nepíše pouze o historických faktech. Přináší také zamyšlení nad věčnou otázkou : “Proč vlastně běháš”? 

Běháme, abychom dobyli nové vrcholky a okusili nová dna. Bez ohledu na to, zda je naším cílem zhubnout, uběhnout pět kilometrů nebo se prostě jen začít pravidelně hýbat, nejdůležitější je se nezastavit. Protože pohyb je život.  Tohle přemýšlení je doplněno vlastními prožitky ze závodů jako je třeba Pražská 100, Grossglockner Ultra Trail nebo Baroko 100. Ten poslední závod tak vychválila, že jsem se prostě musel přihlásit na letošní ročník. Mám pocit, že si na tuto paní ještě nejednou vzpomenu (hlavně 5.9.2021). Snad v dobrém 🙂

doc. Ing. Jaroslav Zelenka, Ph.D., to jako druhý v pořadí vůbec neměl jednoduché. V krátkém představení autora se dozvídám, že v současné době působí na VŠCHT a že je autorem populárně naučné knihy Nečekaný lék.  Ta se zabývá praktikováním hormeze. Co to sakra je?

Vygůglím tohle : Hormeze je název pro hypotézu o příznivém působení mírné zátěže na živé organismy včetně člověka. Studium hormeze je disciplínou na pomezí biologie, toxikologie a medicíny. Hormetický efekt je pojem označující pozitivní reakci organismu na látky které ve větším množství přivodí vážná poškození. Jak to přesně říkal Paracelsus? Všechny látky jsou jedy; toliko dávka je příčinou, že látka přestává být jedem.”

Pouštím se do čtení a jsem zvědavý co bude tou neznámou látkou na pomezí léku/jedu. Cože? Laktát? Ten, který se vylučuje do svalů při velké námaze? Ten, kterému se chtějí všichni sportovci vyhnout? Kyselina mléčná se  při námaze uvolní do svalů, odštěpí vodíkový proton a dojde k okyselení okolí. Z kyseliny tak vznikne laktát a ten je nasrán, že přišel o svůj vodíkový atom, a proto škodí. To dá přece rozum, ne? Čtu dál.

Po téměř třiceti stranách textu mám pocit, že bez laktátu nemůžu vůbec žít. Hledám v lékárnách pilulku laktátu, ale nikde není. Holt je potřeba si ho sám vytvořit zvýšenou námahou při tréninku. Zvýšenou tak akorát, aby nám laktát neškodil, ale pomáhal. Že by hormeze? 

Třetí v pořadí je RNDr. Aleš Dvořák, Ph.D. U něj už vím co můžu čekat. Bude to boj. Ke čtení knížek se dostávám až v noci. Zbývající mozková kapacita se v tu chvíli již limitně blíží k nule. Jsem tedy smířen s tím, že některé texty bude třeba přečíst i dvakrát (třikrát), aby tomu člověk aspoň trochu porozuměl. Aleš nám představuje některé zásady dle kterých funguje lidské tělo.  Podobně jako v jeho druhé knížce mě přesvědčil o tom, že lidské tělo je neskutečný vynález. Ten, kdo ho postavil by měl dostat  nobelovku. Tedy něco lepšího. Nobelovu cenu vlastně dostávají ti, kteří “jen” objasňují jak tělo funguje.

Nejedná se o suchá vědecká fakta, ale poznatky z výzkumů jsou přepsány čtivou formou i pro nás ostatní. Kolikrát jsem viděl (naštěstí ve filmu) jak osoba, která utrpí nějaký šok najednou popadne igelitový pytlík a začne dýchat do pytlíku. Proč zrovna tohle pomáhá na uklidnění? Tělo ve stresové situaci začne vylučovat adrenalin, který způsobí hyperventilaci. Organismus je však bez zvýšeného pohybu a není zvýšený metabolický obrat.

Zrychlí se dech a tělo opouští CO2. To má za následek alkalizaci prostředí a hyperkalcemii. Zde právě pomáhá znovu vdechovat vydechnutý vzduch a vrátit tak CO2 do lidského těla, čímž dojde ke snížení pH.

K tomu opět nechybí spousta vlastních či zprostředkovaných historek, které dokládají teorii v praxi.  Třeba ta o tom docentovi, který vypadal jako homeless. Když šel ze školy domů, potkal na zemi ležící ženu, která právě začala hyperventilovat. Nasadil jí pytlík na hlavu ve snaze pomoc. Tento úhel pohledu však nesdílela pohotová důchodkyně v okolí. Vše vyhodnotila jako přepadení a docenta nejednou přetáhla holí. Pár zlomených žeber, ale žena byla zachráněna. 

Běžíme dál. Štafetový kolík převzala Ing. Jana Pěknicová, Ph.D., která má blízko k životnímu prostředí a ke krajinné ekologii. Téma příspěvku? Běh jako terapie přírodou. Jana se převléká do běžeckého a spolu se svojí čtyřnohou přítelkyní vybíhá vstříc přírodě. Cestou si všímá toho co vidí – kormorána, bobra, nutrii a dojde také na flóru. Zejména na invazivní druhy rostlin jako např. křídlatku, bolševník či netýkavku.

Čtenář se dozví o každém druhu i něco více. Jaký je způsob ochrany daného živočicha nebo co všechno je nutno udělat, abychom se ubránili nechtěnému šíření rostlin?  Nezapře se zde pohled ministerské úřednice  resp. člověka, který tohle vystudoval.  A to je škoda. Tohle téma určitě nabízelo možnost se trochu poeticky rozvášnit ve stylu, který známe třeba z knihy Mirka Nevrlého – Karpatské hry. Na druhou stranu pohled jaký nabízí, zapadá do celkového kontextu knihy. Ucelená fakta namísto jen subjektivních dojmů.

Do cíle doběhne Ing. Pavla Hubálková, která dokončuje doktorské studium na 3. LF Univerzity Karlovy v oboru Neurovědy. V životě praktikuje metodu mindfulness, kterou se nám, či její část, pokouší představit z pohledu jednoho normálního dne hobby sportovce Karla. Práce, sport a zábava. Jak tohle správně prokombinovat? Karel to nakonec zvládne. No aby ne. Je mu hypotetických 32 let, má slušně placenou práci a žije sám. Těším se pokračování. Jak to bude zvládat s manželkou a dětmi na krku 🙂

Pět autorů zde přineslo pět různých pohledů. Jedno však mají společné – zdravý a udržitelný životní styl. Jak se tedy dostat do formy? Kniha byla dopsána v druhé polovině roku 2020, v době covidové. To co bylo ještě před pár měsíci nemyslitelné, se stalo standardem zítřka. Nemoc kosí zejména ty, kterým je zdravý život lhostejný. Přesto se autoři neuchýlili k lacinému tvrzení, že vysportované tělo ti pomůže se této nemoci vyhnout. Citují tak např. mini studii, která ukazuje, že problém můžou mít i “profi” sportovci.  A tohle je sympatické. Nenutí čtenáři svoji pravdu. Nabízejí názor a pohled odborníka. Tu svoji pravdu si však musí najít každý sám. 

---

Hodnocení:

---

Ukázka z knihy:

Jestliže budeme ignorovat sebe, své okolí a základy zdravého životního stylu, může se stát, že při některé další nenadálé situaci popadáme jako mouchy. Pokud však jako solitérní osobnosti uděláme něco pro sebe, alespoň občas, a budeme celkově otužilejší, pak z toho mnohem pravděpodobněji vyvázneme bez újmy a společnost to ocení. Je to jako v armádě. Ta vyžaduje od všech rekrutů určitou fyzickou formu, protože těžko může banda rozkydlých bábovek porazit společného nepřítele. Nechci samozřejmě zneužívat situace a velký problém stavět do jednoduchého kontextu, který se mi hodí, jenomže ať se zahloubáte sebedůkladněji a podíváte jakýmkoliv směrem, pokaždé zjistíte, že právě kvalitní zdraví je pro všechny lidské činnosti tím jediným nezbytným. A armádu nemusí představovat jen zelení mužíčci se zbraní v ruce, ale například i náš imunitní systém.

---

Informace o knize:

Vydavatelství	Verbum Publishing
Rok vydání	2020
Počet stran	192
Jazyk	Česky

---

Anotace:

“Schválně, co vás napadne, když se řekne zdravý životní styl?”

Někdo si představí salátový bar, jiný třeba výlet s kamarády, někdo ovál, na kterém každé ráno běhá, nebo cyklostezku, po níž jezdí do práce.

Všech pět autorů, kteří se na vzniku této knihy podíleli, má na tuto problematiku, jež se bezprostředně týká udržitelného zdraví, trochu jiný názor. Je to dáno různými obory, ve kterých se pohybují, jejich povoláním a koníčky.

“Přestože všichni vnímáme zmíněné téma z jiné perspektivy, v tom základním se shodneme. Zdraví je na prvním místě a člověk by mu měl jít naproti. A protože nám všechny věci týkající se stravování, duševní pohody, kondice a sportování přijdou zajímavé a poutavé, chceme se o ně podělit i s vámi.”

Dozvíte se, co se s tělem děje při pohybu a otužování, jakou stravu doporučují světové kapacity, o kolik je lepší běhat v přírodě než poblíž města nebo co vám samotná příroda může nabídnout? A ohlédneme se i do historie, v níž není nouze o heroické výkony sportovních legend.

Zkrátka pět autorů, pět úhlů pohledu a pět kapitol, které vám ukážou, jaké výhody plynou z toho, když se dostanete Do formy, ať už společně, nebo každý zvlášť.

Mohlo by se líbit