Petr Novotný – Sport už dávno není jen výsadou mladých a krásných lidí, kteří soupeří o medaile na olympijských hrách. S prodlužující se délkou života se prodlužuje i doba “aktivního odpočinku”. Nebo to je přesně naopak? Že díky sportování i v pozdním věku si prodloužíme délku dožití? I na tuto otázku se pokusí odpovědět kniha Extrémní sport ve starobním důchodu.
Autorem knihy je PhDr. Petr Novotný (*1947), klinický psycholog a psychofyziolog působící v Liberci. Nejedná se však o pouhého teoretika. Své poznatky opírá o vlastní zkušenosti aktivního sedmdesátníka – sportovce, závodníka a hlavně psychologa. Právě tato část autora dostává v knize velký prostor.
V podstatě se jedná o dvě knihy v jedné. Tou první by mohly být medailonky výrazných sportovních osobností Česka. Celkem si můžeme přečíst životní příbehy sedmi sportovců ve věku 66-90 let. Jmenujme např. Ing. Jiřího Soukupa (90) maratonce a výtvarníka. Tou druhou pomyslnou částí knihy jsou úvahy autora z pohledu psychologa.
Zde si Petr Novotný u daných jedinců všímá jedné věci, a to pozitivního přístupu k pestrému životu. Stáří vímají jako odměnu, nikoli jako trest. V jednotlivých kapitolách, které prokládají příběhy lidí o jejiž mentalitě píše se pokouší vyvrátit mýty o stáří. Ve své klinické praxi se zaměřuje na psychologie těžce nemocných pacientů. To se odrazilo také v kapitole “Vytrvalostní sport a rakovina“. Účinný lék na všechny bolesti těla nikdo zatím (bohužel) neobjevil, přesto název další kapitoly “Prospěšnost půlhodinového běhu” může dodat naději.
“No jo”, řeknete si. “To je vše dáno genetikou. To já neovlivním…” Není to pravda. “Co je vrozeno a co jen deformováno” je název kapitoly, která se Vám pokusí tento názor vyvrátit. A to je asi i cílem a důvodem vzniku knihy samotné. Aktivní pohyb, i v pokročilém věku, má jednoznačně pozitivní dopad na fungování lidského těla.
Velmi zajímavou knihou na podobné téma je The Race Against Time od britského autora Richarda Askwitha. Zde si můžeme přečíst příběhy “světových hrdinů”, ale také subjektivní zkušenosti autora, který se připravuje po letech na veteránské atletické mistrovství světa. I zde jsou příběhy podloženy vědeckými výsledky, které se snaží odpovědět na otázku proč někteří jedinci můžou sportovat v pokročilém věku a jiní ne.
No a pokud Vám krátké medailonky borců ve starobním důchodu nestačí, mrkněte na knihy, které někteří z nich napsali. Jmenovat lze např. knihu Běhání je droga od Mirka Havrana či Běháme dál od Josefa Hlusičky. Oba borci již dnes nežijí. Stárnutí totiž neuteče ani ten nejlepší maratonec. Přesto, díky aktivnímu pohybu i v pokročilém věku si kvalitu života můžeme prodloužit. A to je poselství této knihy.
Hodnocení závěrem
+
Teorie a praxe v jednom. Na příbězích sedmi sportovců vidíme, že pohyb ve starším věku má smysl. To je v knize podloženo i odborným pohledem.
–
Na můj vkus příliš úvah/psychologie a pohledů, které s tématem příliš nesouvisí.
Hodnocení:
Ukázka z knihy:
Informace o knize:
Vydavatelství | Dialog |
Rok vydání | 2017 |
Počet stran | 160 |
Jazyk | česky |
Anotace:
Tato kniha podněcuje k dosažení zdravého, výkonného a šťastného stáří. Shrnuje životní příběhy sportujících veteránů, například 90letého maratonce, 76letého běžkaře, jenž stál na startu všech padesáti Jizerských padesátek, 82letého vytrvalostního běžce, který předbíhá v Běchovicích soupeře o desítky let mladší, 68letého cyklisty, jenž vyniká na Králi Šumavy i Author Cupu, 78leté otužilecké a vytrvalostní plavkyně, 66leté běžkařky s titulem Tvář Jizerské padesátky, která se na start postavila poprvné v 53 letech, a 70letého ironmana, jehož výkony doma i v zahraničí berou dech.
Líbila se ti uvedená recenze? Podpoř třeba tu další částkou 25 Kč. Pokud ti nefunguje QR kód pro platbu, bližší info najdeš v kategorii Podpora. Děkuji.