Rudolf Polame – Na internetu na mě vyskočilo nové logo ostravského maratonu, který se má běžet v září 2023. Nelze si nevšimnou čísla 100. Jakých 100? Vždyť první ročník košického maratonu (o kterém se tvrdí, že je nejstarší v Evropě) se běžel až v roce 1924. Začal jsem tedy pátrat a hledat další informace. A našel. Volně ke stažení (odkaz níže) je jubilejní almanach, který vydal ČSTV Ostrava v roce 1981 ku příležitosti 20. maratónu pracujících Ostravska. Jenže ono ani tohle číslo tak úplně nesedí…
První odstavec odpovídá trendu tehdejší doby: Dvacátý Jubilejní ročník Maratónu pracujících Ostravska jsme připravovali v roce konání XVI, sjezdu KSČ, v roce 60. výročí založení KSČ a FDTJ a voleb do zastupitelských sborů. Jsme přesvědčení o tom, že v souladu s dalším rozvojem naší společnosti bude příznivě ovlivňován také další život naší tělovýchovné organizace. Naštěstí není úvod dlouhý a na řadu tak brzy přichází to co bylo cílem této publikace. Stručná historie vytrvalostních běhů v Ostravě a blízkém okolí.
Dříve než se dostaneme k onomu prvnímu maratonu v Ostravě (viz. níže Ukázka z knihy), zastaví se autor v roce 1919, kdy proběhl první atletický závod na hlavní třídě v Mariánských Horách. Provoz byl úředně zastaven a závodníci si krumpáčem vykopávali v tvrdé vozovce startovní jamky… Vzpomenuty jsou také běhy Napříč Vítkovicemi, Stovka na dráze i založení Ligy100.
Hlavní slovo v brožuře má ostravský maraton, který se pod názvem Maratón budovatelů (později pracujících) Ostravska běžel poprvé v roce 1954 (56 běžců), a to rovnou jako přebor ČSSR. Zajímavé číst s odstupem času co vše obnášela tehdy organizace závodu a jaké spolky se podílely na jeho přípravách v jednotlivých letech.
Co mě tam chybělo? Jaké to bylo tehdy běhat uprostřed Ostravy? Nikde není v textu zmíněno nic o tehdejším znečištěném ovzduší. V Anglii měli za sebou katastrofu (Velký smog 1952), která spustila první kroky k ochraně ovzduší. Tohle určitě nebylo politické téma v tehdejším Československu. Dnes je Ostrava zeleným městem, v půlce minulého století byla Ostrava černá. Stačilo vyrazit ven v bílém triku… Mělo tohle nějaký vliv na místní běžce?
Zpět k běhu. Kromě informací o tom jak se měnily v jednotlivých ročnících maratonské tratě a kudy vedly, se dozvíme i kolik vlastně měřily. Ne vždy se totiž běžela pod názvem maraton délka 42 km. Celkem 6x se běželo na trati 25 km a 1x 20 km. Nechybí jména vítězů ani vzpomínky na zasloužilé běžce. Např. MUDr. Pavel Kantorek, který zaběhl v roce 1959 čas 2:19:06 hod. a byl tak i v roce 1981 nejlepším čs. maratóncem všech dob (pozn. aktuálně drží český rekord Karel David s časem 2:11:57 hod.)
Vzpomenuto je však i spousta dalších závodníků a závodnic a nechybí ani děkovné dopisy vybraných běžců jako MUDr. Svěch, Ciboch, Krejčí, Kohout. Samotný závěr pak patří obrazové příloze, která tě ještě více přenese do oné doby.
Brožura je opravdu zajímavé čtení pro všechny běžce z Ostravska nebo pro sportovní atletické nadšence. Stáhnout si ji můžeš na níže uvedeném odkazu.
Hodnocení:
Ukázka z knihy:
Nejdelší běžecký závod na Ostravsku 31 km dlouhý se konal dne 12. srpna 1923 pod názvem „I. Slezský maratón 31 km”, Start tohoto maratónu byl v Opavě na náměstí před divadlem. Cíl byl na výstavišti živnostenské a průmyslové výstavy mezi Mariánskými Horami a Vítkovicemi. Výbor výstavy věnoval každému závodníkovi Slezského maratónu bronzovou plaketu 52 X 19 cm velkou od akademického sochaře Kafky. Organizační a technické provedení maratónu bylo dokonalé a prokázalo organizační schopnosti pořadatele lehkoatletického odboru SK Moravská Ostrava.
Necelý týden před provedením maratónu, když všechny přípravy byly skončeny, nepovolila ČAAU provedení závodu. Dodnes si nelze vysvětlit příčinu tohoto zákazu. Závod se přes tento zákaz uskutečnil. Na 15 000 diváků sledovalo závod na trati a u cíle na výstavišti pozdravilo závodníky dalších 15 000 diváků. Startovalo 17 závodníků a všichni proběhli cílem. Počet startujících byl by mnohem větší, kdyby Unie závod nezakázala.
Favoritem závodu byl Kalous, čs. maratónec z SK Příbram. Závod však vyhrál tehdy ještě neznámý Jaroslav Kovařík z SK Olympie Zábřeh v čase 2 : 28 : 32,0 hod Kalous doběhl třetí.
Zatímco slezský maratón měl být podnětem pro rozvoj atletiky na Ostravsku, CAAU distancovala všechny závodníky a pořádajícímu klubu zastavila činnost! Teprve za půl roku po protestní kampani vedené tiskem musela Unie zrušit všechny tresty. Neměli to průkopníci atletiky tehdy lehké.
Informace o knize:
| Vydavatelství | ČSTV Ostrava |
| Rok vydání | 1981 |
| Počet stran | 48 |
| Jazyk | česky |
Anotace:
Není k dispozici.
Líbila se ti uvedená recenze? Podpoř třeba tu další částkou 25 Kč. Pokud ti nefunguje QR kód pro platbu, bližší info najdeš v kategorii Podpora. Děkuji.
