Přeskočit na obsah

Temnotou po Velké čínské zdi

Ondřej Zmeškal – Malá kniha Temnotou po Velké čínské zdi, ale s velkým příběhem. S příběhem o tom, jak se nevidomý sportovec dostane na The Great Wall Marathon – maraton, který se běží po Velké čínské zdi. Celkem 5164 schodů zvládl v temnotě Ondra Zmeškal i se svým vodičem Lukášem Nožičkou. Krátkou reportáž o tomto příběhu natočila Barbora Šámalová pro Českou televizi. Kdo neviděl, má možnost si celý příběh přečíst právě v této knize.

Temnotou po Velké čínské zdi

Jak jsem již uvedl, kniha je to opravdu útlá. Svým obsahem spíše připomíná přepis internetového blogu. 20, 10, 7, 5, 4, 3, 2, 1, jsou první kapitoly v knize. Právě tolik dní zbývá do odletu. Co vše je nutné vyřídit a stihnout? O tom Ondra píše vtipnou a čtivou formou, která je sem tam okořeněna černým humorem.

Nechybí ani kapitola, kde se dozvíš o zdravotních problémech, kterým Ondra čelil. O zrak přišel na učňáku, přesto se nevzdal a začal bojovat. Smysl života si našel mimo jiné ve sportu. Nebál se malých výzev a tak kývl na nabídku vyrazit na maraton do Číny. Výzva je to sportovní i finanční. Vždyť pouze startovné vyjde přes 40 000 Kč (Pozn. Pro zájemce se běží 16.9.2023). S finanční stránkou pomohla crowdfundingová sbírka. S tou sportovní si musel poradit sám.

v cili maratonu velka cinska zed
V cíli The Great wall marathon

Maraton v Číně – Temnotou po Velké čínské zdi

První maraton si zaběhl Ondra s Lukášem v Praze v květnu 2016. Do odletu do Číny zbývalo pouze pět dní…. Ten chlap se toho opravdu nebojí. Další kapitoly knihy přináší přepis zážitků z poznávání života v Pekingu i samotný maraton. Kluci to úspěšně zvládli, i když ty schody daly opravdu zabrat.

Tímto by kniha mohla a snad i měla skončit. Přesto další strany knihy patři trasérovi Lukáši Nožičkovi. Jak probíhala cesta a samotný maraton z jeho pohledu? Určitě je i tohle zajímavé, přesto máš pocit, že čteš knihu, kterou jsi již jednou četl…

Maraton se běžel v roce 2016. Jak na tom je asi Ondra dnes? Běhá? Sportuje? Odpověď mě poskytl, aniž bych chtěl, Facebook. Děsné jak fungují jeho algoritmy… Zobrazil se mě příspěvek Ondry o tom, že právě dokončil půl Ironmana v Chorvatsku. Celkový čas 4:56:40 hod. a 165. místo z 958 závodníků… Ten chlap se fakt ničeho nebojí. Pokud je ti tento týpek sympatický, mrkni na stránky Ondřej Zmeškal a podpoř jeho snažení či se jen nech inspirovat tím, co lze dokázat.


Hodnocení:

3 9

Ukázka z knihy:

2 dny do odletu

To nám to dnes ráno krásně začíná. Vypadlá plomba ze zubu značí, že bude ještě veselo. Díra v zubu se na mě šklebí a místo klidné přípravy na cestu musím k zubařce. Zajdu ještě ke svým bonsajím, abych je zalil a pomalu se s nimi rozloučil. Slibuji, že se v Číně nezakoukám do jiných, přestože bonsaje v Číně vznikly.

Kanárek s mamkou je tu a jedeme k zubařce. Určitě to znáte všichni. Je to zvláštní, jak mají ti zubaři ve zvyku se vás na něco ptát, když máte plnou pusu jejich prstů. Konverzace pak probíhá bláznivým mrkáním a skřeky malého batolete. Doufám, že mně paní zubařka rozumí. „Tak, Ondro, hotovo.” Děkuji, také zubařka mi přeje hodně štěstí a ať zubům dopřeji v Číně jen to nejlepší. Nejlepší? Zamýšlím se hluboce… Myslíte ty cvrčky, kobylky a moučné červy, že? Brrr.

Volá Lukáš a ve sluchátku se ozve: „Tik, ťan, čin, chank, junk…” Po prvním úleku z toho, co slyším, odpovídám stejně blbě jako on: „Chjunk, jak, tou, tank, junk, suank…” Nejspíš jste všichni určitě rozuměli. Domlouvali jsme se, že půjdeme běhat.

Dnes je opravdu zvláštní den, protože volá Zuzka, že nemůže nikoho sehnat na tisk dresu. To je krásné zjištění dva dny před odletem, přesně tohle jsem si přál. Já už si říkám, že mně to kdosi dělá schválně, abych měl o čem po návratu mluvit a psát do deníku. To jinak není možné. Naštěstí volá znovu, že už sehnala anděla, který nám to natiskne. To má jediné štěstí, že toho anděla má. Jinak nevím, nevím! Doufám, že mě dneska už nic zvláštního nečeká, prosím.

Večer si jdeme s Lukášem po naší domluvě zaběhat. Běžíme po starých cestách a Lukáš povídá, že jsou všude zaparkovaná auta na krajnicích a že všichni jsou na zadních sedačkách, to prý vypadá na stopaře, smějeme se dostatečně nahlas. Jen doufám, že jsme stopaře moc nevyplašili. Ach to jaro. Myslel jsem si, že to leze jen na broučky.


Informace o knize:

VydavatelstvíApis Press
Rok vydání2016
Počet stran72
Jazykčesky

Anotace:

Zápisky nevidomého běžce Ondřeje Zmeškala z cesty do Číny, která proběhla v květnu 2016 a která vyvrcholila absolvováním maratonu na Velké Čínské zdi.

V knize najdeme kromě postřehů samotného Ondry i mnoho zajímavých informací a dojmů od jeho vidomého traséra Lukáše Nožičky. Jak složitá, ale zároveň naplňující byla realizace Ondrova snu? Co vše bylo třeba udělat a prožít, než se Ondra s Lukášem ocitli na startu jednoho z nejtěžších maratonů světa? O tom všem v této knížce vypráví oba hlavní aktéři s nadhledem a humorem sobě vlastním.


Líbila se ti uvedená recenze? Podpoř třeba tu další částkou 25 Kč. Pokud ti nefunguje QR kód pro platbu, bližší info najdeš v kategorii Podpora. Děkuji.

25 Kc