Umění odolnosti 

Ross Edgley – „Ty chlapče“, oslovil mě a ukázal na mé scvrklé nohy a ruce. „Slyšel jsem o tom 48hodinovém tréninku. Na co že to trénuješ?“ Byl vysoký a měl veliké ruce, takže šálek, z něhož pil, vypadal směšně malinký. Stejně impozantní byl i jeho knír. Přesně takhle jsem si důstojníka Královské námořní pěchoty představoval.

„Možná trénuju na uplavání zatím nejdelší vzdálenosti bez vlivu proudu,“ odpověděl jsem.

Mlčky se napil čaje a zamyšleně se zadíval na dno šálku, jako by tam hledal nápovědu, než vynese verdikt.

„Můžu k tobě být upřímný, mladý muži?“ zeptal se.

„Ano, prosím,“ řekl jsem a byl jsem zvědavý, co mi asi tak poví.

„Připadá mi to jako pěkná kravina.“

A tehdy se do toho vložil Ollie. „Něco ti řeknu, kámo. Myslím si, že by ses měl hecnout a plavat kolem Velký Británie.“

Když jsem knihu Rosse Edgleyho viděl v knihkupectví, nejprve jsem ji přešel: Sice měla pevné desky a atraktivní název, ale na zadní straně byla divně strukturovaná anotace a na obálce chlap, který víc připomíná divocha než civilizovaného Evropana. Pak jsem se k regálu s knihou vrátil a už ani nevím, proč jsem v ní začal listovat. Krátké kapitoly, které končily rámečkem, jakýmsi abstraktem, který shrnuje vše podstatné, mi přišly čtivé. Navíc to mělo být o tom, jak někdo plave v moři a neví, co ho čeká. Takže lačný po informacích i dobrodružných zážitcích jsem knihu vrazil do košíku. A pět minut nato začal číst.

Ross umí dobře kombinovat až nepatřičnou skromnost s jakýmsi jemným vypravěčským patosem. Dělá si srandu ze sebe a zároveň bezmezně miluje své blízké. Váží si vědeckých informací a málokdy je staví nad osobní zkušenosti, protože moc dobře ví, že on sám figuruje jen jako jeden pokusný subjekt.

Na druhou stranu v jednu chvíli řekne, že si načůral do neoprenu, zvracel kolem sebe, vypadá jako polodivoký mořský hominid, ale zároveň suverénně prohlašuje, že stvořil jakousi sportovní stoickou vědu.

Kniha je tak trochu plná podivných rozporů. Už když si přečtete knižní citaci v úvodu tohoto příspěvku, pochopíte, že autor vlastně nechtěl plavat kolem britských ostrovů. Přitom ale v polovině knihy čtenář zjišťuje, že to byl Edgleyho velkolepý plán už od začátku. Autor cituje antické filozofy a míchá to dohromady například se svými spirituálními zážitky z džungle, kde okusil Ayahuascu (halucinogenní drogu), přičemž pozvracel šamanovi ohniště. Celkem hezky ukazuje, že trénovat bolest je nutné ke zvládání těžkých závodů, ale nedemonstruje to jen na odborných publikacích v časopise Pain Research, ale i na africké rituální obřízce. Ono je sice hezké posadit nudnou vědu do praktického kontextu, ale nelze tak úplně míchat jablka a hrušky.

Vědecké statě jsou čtivé, ale jeho rešerše jsou často podivně namíchané a často pro čtivost textu vynechá klidně jedno celé období výzkumu. Zkrátka tak trochu vyzobává, co se mu hodí, aby se to jeho dílo dalo dobře vyprávět.

Plavecké zážitky také nejsou kdovíjak zdokumentované, asi nebylo, co psát. Nejedná se tak o deník, jako spíš o náhodné zaznamenávání silných zážitků protkaných pseudo-odbornými statěmi. To je škoda, protože na plaveckou rutinu jsem se hodně těšil. No a v momentě, kdy se zdá, že mu dochází šťáva a jeho plavání i popisky jsou plné odevzdanosti, se Ross dozvídá o rodinné tragédii, která ho až bombasticky nakopává k výkonu a on poslední dva měsíce letí jako čert.

Přesto všechno ale budete mít Rosse rádi. Už proto, jak se snaží, a to ve všech směrech. Pro jeho naivitu, altruismus a entuziasmus všechno v jeho očích zajímavé sdělovat.

Myslím, že člověk, který se zajímá o tréninkové principy a metodiku, se bude občas chytat za hlavu a bude trochu prskat. Ale na druhou stranu, autor je tak neskutečně inspirativní. Už když se kouknete na jeho Instagram, dojde vám, jak moc na sobě maká, že opravdu není typický plavec, jako spíš kulturistický endomorf. Ale věří, že to, co dělá, umí a dělá dobře. A hlavně věří, že člověk musí být všestranný. Nejen sportovně, ale celkově. Že nemůžeme jen studovat, nebo jen běhat. Musí se všechno snoubit jako černá a bílá v Jin Jang. Upřímně si myslím, že Ross nechce prodat sám sebe, on prostě věří v sebe sama a dokázal to svým heroickým výkonem. Můžu mít ke knize spoustu výhrad, ale to, co z ní dělá zapamatovatelné dílo, je Ross Edgley. Povedlo se mu do celého konceptu vyextrahovat část sebe i své životní filozofie a ať chcete nebo ne, je to stokrát vzácnější než udělat vyčerpávající rešerši o tréninkových modelech.

Takže pro koho by kniha měla být?

• Pro někoho, kdo potřebuje nakopnout, inspirovat a motivovat.
• Pro někoho, kdo je totálním nováčkem a netuší, jak trénovat.
• Pro někoho, kdo chce alespoň trochu pochopit, jak funguje duše bojovníka.
• A pro všechny, kteří se nebojí prožít s autorem 100 žahnutí medúz, přibrat 12 kg tuku vlivem stravy a permanentní zimy a troufnou si sníst 649 banánů za 157 dní.

---

Hodnocení:

---

Ukázka z knihy:

Jenže dnes ráno, když jsem stál na pláži a díval se na moře, jsem vůbec netušil, co mě čeká. Mnoho lidí můj plán považovalo za „plaveckou sebevraždu“ a byli přesvědčení, že není možné to uplavat a je hloupé se o to vůbec pokoušet. Kdybych však měl citovat oceňovanou spisovatelku Pearl S. Buck: „Mladí nevědí dost, aby byli obezřetní, a proto se pokoušejí o nemožné – a dosahují toho už po mnoho generací.“

---

Informace o knize:

Vydavatelství	Audiolibrix
Rok vydání	2022
Počet stran	350
Jazyk	česky

---

Anotace:

Autor bestsellerů a oceňovaný dobrodruh Ross Edgley se léta věnoval umění odolnosti a vše, co se naučil, využil k tomu, aby jako první člověk v historii obeplul Velkou Británii a překonal několik světových rekordů. Nyní se Ross zaměřuje na duševní sílu, stoicismus a trénink potřebný k vytvoření nezlomného těla a mysli.

V knize Umění odolnosti Ross využívá svých plaveckých zkušeností a dalších úžasných vytrvalostních výkonů, při nichž se mu podařilo překonat zdánlivě nepřekonatelnou bolest, strádání a nepřízeň osudu, studuje výkony extrémních sportovců, vojenských a kondičních specialistů a psychologů, aby odhalil tajemství duševní kondice a prozkoumal koncept odolnosti, vytrvalosti, statečnosti a disciplinovaného myšlení při překonávání nepřízně osudu.

Tato průkopnická kniha představuje změnu paradigmatu v tom, čeho jsme si mysleli, že jsou lidské tělo a mysl schopny, a poskytne vám návod, jak se stát odolnějším, houževnatějším a v konečném důsledku lepším člověkem – ať už před vámi stojí jakákoli výzva.