Vytrvalost

Alex Hutchinson – Název knihy Vytrvalost je geniální. Každý vytrvalostní sportovec, ať už kajakář, běžkař, běžec či cyklista, si pod vytrvalostí představí právě tu svoji disciplínu a bude se chtít do textu začíst. Když jsem knihu poprvé uviděl mezi všemi těmi brožurami o běhání, vůbec první, co mě napadlo, bylo, že se jedná o další tuctovku, pod kterou je podepsané nakladatelství Mladá fronta. Jenomže pak jsem otočil na zadní stranu, kde stojí: “Na trhu je habaděj knih o běhání, které jsou psané skalními běžci pro skalní běžce. Ale tohle není jedna z nich.” A to mě přesvědčilo, byť je v knize samotné běhání výrazným “leitmotivem”. Píše Aleš Dvořák, který je autorem této recenze.

Na vině budou jistě autorovy snahy stát se na vysoké škole prvotřídním běžcem, které se později přetavily v ryzí běžeckou vášeň nejen pro výkon a sportovní vědu. Hutchinson je Kanaďan, který zdolával patnáctistovku za 3:47 a pětku hladce pod 15 minut. V první jmenované disciplíně se kvalifikoval na olympijskou kvalifikaci, kterou však v ohromné konkurenci neproměnil a na Olympiádu nejel. Později, už jako novinář píšící do významných anglicky mluvících novin a časopisů, věnující se technologickým a vědeckým sportovním pokrokům, zaběhl půlmaraton za hodinu třináct a maraton za 2 hodiny 44 minut a pár desítek vteřin.

Vytrvalost v praxi

Nedá se tedy říci, že je to jen laik a teoretik, který o běhání a vytrvalosti mluví a píše jen zprostředkovaně. Vždyť se například v roce 2003 v newyorském závodě Cherry Blossom 10-Mile Run, jehož se účastní tisíce běžců, umístil na honorované 11. pozici mezi africkými závodníky a vyhrál 250 dolarů. V knize samotné pak popisuje reportáže z míst, o kterých si běžný smrtelník může nechat jen zdát – byl v nejpřísněji střežených laboratořích Red Bull i Nike, které se snaží posouvat limity lidské výkonnosti. Hutchinsona sleduje na Twitteru přes 50 000 lidí. Co by za to dali někteří naši politici… Rozhodně se tedy jedná o člověka, který se v životě někam vypracoval, řadě lidí imponuje a jeho kariéra je velmi slibná. Trochu mě mrzí, že to samé nemohu říct o jeho knize. Rozhodně ne na první dobrou. 

Kniha je rozdělena do tří částí, které jsou proložené kapitolami ukazujícími zákulisí projektu Breaking2 – zaběhnutí maratonu pod 2 hodiny za nestandardních (mimozávodních) podmínek.

První část je zcela dle předpokladů obecnější, zabíhá do historie a pokládá otázku, jak vlastně hledět na sportovce a jeho výkony? Na jedné straně máme historicky věrohodné vnímání těla jako stroje, který při výkonu spaluje vše, co mu přijde do kotle, přičemž tréninkem jen budujeme potrubí potřebné pro zásobení kyslíkem a živinami a pro efektivní odstraňování metabolického odpadu. Vše se zde dá vyčíslit pojmy jako VO2max, laktátový práh, tempo, spotřeba kyslíku, množství vydechovaného oxidu uhličitého atd. Na straně druhé se pak ozývá neodbytná představa, že ne všechno se dá vysvětlit na základě fyziologicky měřitelných parametrů. Autor tak předesílá poselství další části, že něco je prostě jen v hlavě. V první části jsou navíc kapitoly jasně strukturované a moc hezky se čtou. Vědecké teorie a hypotézy jako myšlenkový most protkává vždy jeden silný příběh nějakého nezlomného sportovce či dobrodruha, a podtrhuje tak zdánlivě neuvěřitelné a těžko měřitelné teorie světových vědců.

V druhé části jdeme na dřeň – autor upouští od fungujícího schématu kapitol a spíše než silné osudy ukazuje významné mikropříběhy, které dohromady se směsicí vědeckých paradigmat (to je něco co platí do doby, než to někdo vyvrátí) mají čtenáře utvrzovat, že je světová věda na stopě něčemu významnému. Cituje řadu vědců, trenérů i sportovců a staví mocné příběhy o křehké lidské vůli a psychice. Kapitoly mají fyziologičtější zaměření – jmenují se Bolest, Svaly, Kyslík, Teplo, Žízeň a Palivo – a někdy nás až příliš zarputile vedou na kýžené místo pointy. Bohužel ale, někdy pointa chybí, a tak se kapitola smrskne jen do popisu vědeckých objevů, mnohdy tak obskurních, že se jako skeptik nesnadno vyrovnávám s jejich interpretací. Tahle část mi přišla podobně jako filmy režiséra Vorla unylá, ovšem s několika silnými momenty.

Třetí část je o mozku a myšlenkovém tréninku. Jsou to jen tři kapitoly, ale dost zásadně plavou na vodě. I sám autor přiznává, že mnoha citovaným výzkumům a metodám na posílení mozku a mentální síly nevěří. Což je koneckonců možná to nejlepší a nejupřímnější z celé knihy. Přesto tato publikace otevírá nové dveře vnímání, a to dokonce i samotnému autorovi. Dříve byl zastánce těla jako stroje a vysmíval se všem placebo efektům, víře v sebe sama, psychologickým poučkám a podobným věcem. Až poté, co se o toto téma začal zajímat, si uvědomil, že je tu ještě něco navíc. Co? Na to si budeme muset počkat, tak daleko věda ještě nepokročila, ale už teď se nabízí, že to “něco” souvisí s mozkem – ať už jako fyziologickým efektorem nebo limitující podstatou samotného výkonu.

Zatím nejpřijatelnější hypotéza říká, že máme v těle nespočet receptorů, které vyhodnocují chemické signály uvnitř a posílají je po nervové síti do hlavy. Mozek si buď řekne, že jsme vyčerpaní a utlumí nás, nebo nám dovolí dál pokračovat v aktivitě. Někteří sportovci mají mozek kalibrovaný jinak, a tak jim dovolí dosáhnout vyššího procenta únavy a ve sportovních tabulkách zaujmout lepší umístění. Tomuto věřím, vždyť jsou známé receptory pro laktát, který je ukazatelem míry an/aerobní aktivity. Ovšem můžeme posunout hranice tak, že překalibrujeme mozek? Ať už technicky nebo “jen” mentálně? Možná ano, i sám Hutchinson říká: “Je v nás víc, pokud jsme ochotni tomu věřit.” Tato věta krásně dokresluje jeho pochybnosti, stejně jako nám ukazuje vztyčený ukazováček “Pozor, něco na tom je.” 

A proč by nebylo? Vždyť i v našem okolí najdeme jedince, co byli schopni neskutečných výkonů jen proto, že se dobře vyspali, že si věřili nebo jim zrovna to ráno přišlo symbolické dát si jako Pepek námořník špenát. Ať je to jak chce, tahle kniha předběhla dobu. V Americe se jí prodalo ohromné množství, přitom možná sama o sobě vznikla příliš brzy, v době, kdy toho o lidské hlavě moc nevíme. Ale právě proto je nadčasová, vizionářská a tolik inspirativní. 

RNDr. Aleš Dvořák, Ph.D. Aleš Dvořák je vědec, běžec a autor tří (zatím) skvělých knih nejen o běhání. Z hospody zvládl doběhnout do cíle maratonu, protože si uvědomil, že by měl běžet pokud to chce stihnout. Co? No přece, dostat se do formy!

---

Hodnocení:

---

Ukázka z knihy:

Douglasovi, bývalému hráči Philadelphia Eagles, který jako dobrovolník pomáhal s tréninkem fotbalového týmu Gators, nešlo do hlavy, kolik váhy hráči ztrácejí – udával, že až osm kilo – a že, jak se delikátně vyjádřil, “moji hráči během zápasu nechodí na malou”. Specialistu Roberta Cadea do zaujalo. Získal povolení testovat hráče během tréninku a po čase vymyslel nápoj složený z vody, cukru a soli, který měl nahradit látky, jež hráči ztráceli potem (následně, když se ukázalo, že jeho lektvar se nedá pít, na doporučení své ženy přidal citrónovou šťávu). Šéftrenér dovolil Cadeovi zkusit nápoj na týmu prváků při interním zápase s béčkovým týmem – poté, co s nimi soupeři dvě čtvrtiny hráli, se hydratovaní prváci v druhé polovině vzepjali k vedení a béčkový tým zvadl. Tým reprezentující univerzitu použil nápoj nazítří, když v druhé polovině nastoupili se ztrátou 13-0, a podařilo se jim v téměř čtyřicetistupňovém vedru těsně vyhrát nad silně favorizovaným týmem Louisiana State. Nápoji se začalo říkat Gatorade a od té doby získával na popularitě. 

---

Informace o knize:

Vydavatelství	Mladá Fronta
Rok vydání	2021
Originální název	Endure
Překlad	Anna Kudrnová
Počet stran	328
Jazyk	Česky

---

Anotace:

Na trhu je habaděj knih o běhání, které jsou psané skalními běžci pro skalní běžce. Ale tohle není jedna z nich. Autor píše o tajemstvích lidské vytrvalosti jako student sportovní vědy, sportovní fanoušek a dychtivý pozorovatel lidských výkonů – a také jako běžec zkoumající limity těla a mysli sám na sobě. Hutchinson jasně ukazuje, že jeho pojetí vytrvalosti platí pro většinu sportovních disciplín a že o tom, jak daleko můžeme dojít, nerozhodují svaly a plíce, ale mozek – takže se vždy můžeme posunout dál.