Přeskočit na obsah

Vzdát můžeš zítra

Richard Štěpánek – Knihkupectví jsou plná stále stejných knih. Jakou si přečteš je jen a jen na Tobě. Máš na výběr velká jména s nemalým příběhem. Jornet, Jurek, Keflezighi, Karnazes,… Víš co můžeš čekat, a to také dostaneš. Chybí překvapení. No a potom jsou tady knihy, o kterých se příliš neví. A to je obrovská škoda.

Vzdát můžeš zítra

O Richardovi jsem se dozvěděl z podcastu Makej vole. Trochu mě děsila jeho délka (něco přes dvě hodiny), ale protože délka pořadu odpovídala délce plánované cesty autem, bylo rozhodnuto. Nastartoval jsem a začal poslouchat. Žádné ploché plkání a žádné prázdné řeči. Cesta utekla neuvěřitelně rychle a má rychlost se při dojezdu k cíli postupně snižovala tak, abych si pořad poslechl až do konce. Těch myšlenek, které tam zazněly byla spousta. Richard má co říci a dokonce o tom napsal knihu.

Ptáš se, kdo že to je ten Štěpánek? Kluk jako každý druhý. Ve třiceti je plný síly a plánů. Žije aktivním životem, ke kterému inspiruje i ostatní. Stačilo však pár sekund a vše bylo jinak. Dopravní nehoda a zranění, která (téměř) nejsou slučitelná se životem. To, že jsi to nezavinil Ty, je v tuto chvíli úplně jedno. Bojuješ o holý život. Tak trochu mě to začíná připomínat příběh Reného Kujana a jeho poselství Běhej, dokud můžeš

Kniha je na světě, takže to všechno dobře dopadlo. Zůstaly šrámy na duši, jizvy na těle a o jednu ruku méně. Přestože jsem z podcastu znal příběh, který bude Richard vyprávět, měl jsem tak trochu obavy. Kniha je totiž zařazena do škatulky “rozvoj osobnosti” a tyhle líbivé knihy zrovna příliš nemusím. Začetl jsem se a brzy musel uznat, že k líbivosti má daleko. Co prožívá v myšlenkách člověk, který leží bez možnosti se pohnout na nemocničním lůžku? Jaké to je, když hlava funguje, ale tělo vůbec neposlouchá? Tohle všechno vypráví velmi sugestivně Richard v úvodu knihy. Tedy v úvodu… Pár desítek stran knihy to zabere. Ten neustálý návrat zpět do nemocnice, k prožitků a k zážitkům může chvílemi čtenáře unavovat. Přesto je tohle nezbytné pro pochopení toho co autor prožíval. Pochopit se to dá však jen vzdáleně. Kdo tohle sám neprožil, pochopit asi úplně nemůže.

Trvalo tři měsíce, než Richard poprvé odemkl zámek svého bytu. Byl zpět v běžném životě. Jenže co teď? Objevil kolo. Začal jezdit a potom i závodit. Ano s jednou rukou je i tohle možné. Ne vždy se dařilo a tohle bohužel platilo i ve vztahu. Potřeboval změnu do života. Tentokrát však nějakou pozitivní. Závod na 1000 mílí na kole z Nové Sedlice na východním Slovensku na západ Čech se zdálo být tou správnou a šílenou výzvou.

Jak už asi chápeš, kniha není o běhání. Richard běhá maximálně na autobus, a to jen když venku prší. Přesto jeho příběh pevné vůle a toho co znamená slovíčko “chci”, může být silnou inspirací pro nás ostatní. Přesvědčí tě o tom také při vyprávění o jeho prvním ročníku na mílích. Tahle část knihy je určitě ta veselejší. Alespoň pro čtenáře. Dočteš se o tom co vše bylo třeba zařídit před odjezdem na dnes již legendární závod, ale také o tom jak probíhalo testování výbavy. Konečně část knihy, kde se objeví úsměv. Z tepla domova jsou úsměvné i zážitky ze závodu samotného. Nebyl by to Richard, aby si to pořádně neprotrpěl a nenavštívil na půli cesty mu velmi dobře známé nemocniční prostředí. Ani tehdy to nevzdal. Proč? Protože vzdát můžeš zítra.

richard stepanek

+

Není to pouze příběh. Mnohé věty je nutno přečíst více než jednou, protože tě donutí přemýšlet. Richard měl toho času na přemýšlení více než dost a jde to vidět. V tom dobrém slova smyslu.

Osobně bych bral méně nemocnice a více zážitků z Mílí.


Hodnocení:

5 2

Ukázka z knihy:

„Vždy, když vidím vycházet slunce, uvědomuji si, jak je krásné žít a jaký dar mám, že ho vidím vycházet. Nikdy nezapomenu za tento fakt poděkovat. Možná se vše stalo právě proto, abych byl schopen lépe vnímat tyto skutečnosti a možná se vše stalo proto, abych o nich dokázal mluvit tak, jak o nich mluvit dokážu. Možná se vše stalo, abych potkal lidi, kteří mě potkat měli, a kterým jsem měl ukázat právě na svém příběhu, že každá situace má východisko, znáte-li směr. Moje prožitky, zkušenosti, příběhy a možná i moje cesta by mohly být ukazatelem na rozcestích, na která mnozí z Vás, doufám, nedojdou.“


Informace o knize:

Vydavatelstvínáklad autora
Rok vydání2017
Počet stran229
JazykČesky

Anotace:

Pro ty co mají rádi obrázky a fotografie: jen čtyři fotografie použité v grafickém zpracování na začátku a na konci knihy. Nebuďte ale zklamaní, při čtení vám Vaše představivost vykreslí takové obrázky, o kterých se Vám ani nesnilo. Pro ty co rádi čtou: je toho celkem dost. Pro ty co se rádi zamýšlí: bude o čem přemýšlet. Pro ty, co chtějí něco vzdát: doporučuji se rozhodnout až po přečtení knihy. Použitelnost knihy: všude tam, kde se něco nepovedlo, nebo se k tomu schyluje. Na druhou stranu je dobrá je i prevence. Pro ty co se ptají proč ji mít: věřím, že si odpovíte na konci knihy sami. Něco na závěr od sudiček: přeji si, aby fungovala tak, jak fungovat má.


Líbila se ti uvedená recenze? Podpoř třeba tu další částkou 25 Kč. Pokud ti nefunguje QR kód pro platbu, bližší info najdeš v kategorii Podpora. Děkuji.

25 Kc