Páteční odpoledne si na 12. ročníku memoriálu Antonína Řezníčka připravilo slunečné odpoledne. Přestože se startovalo v 17:00, byla teplota kolem 31°C. Těšili se všichni, to nemůžu říct… Ti znalí vědí, že prvních šest kilometrů se poběží na vrch Kubánkov, kde na běžce čeká slušných 380m převýšení. Ti neznalí to poznají cestou. Není čas zdržovat, START.
Rozcvičení volím ze zásady až v závodě, takže i tady se rozbíhám s rozvahou. Ostatně na 17 kilometrech bude času dost. Takže vybíhám ze zadních řad spolu s Lubošem. Po prvním kilometru fotí naše (ještě) svěží já Otto Seitl. Díky. První tři kiláky se běží do kopce na Myslík podél rušné silnice. Žádný med. Pak se zahne na vedlejší silnici a je to ještě horší.
Profil cesty se zlomí prudce vzhůru a má snaha běžet se najednou ztratí. Nejsem sám. Slunce svítí, asfalt sálá a vrchol je někde tam nahoře. Ostatně to takto mám rád. Raději začínám do kopce, odedřu to nejhorší a pak už bude jenom lépe. Navíc tam na vrcholu bude občerstvovačka. Dle propozic má být jedna s vodou, ale kvůli počasí přidali organizátoři ze Slezanu Frýdek-Místek další dvě. Skvělé a díky za to!
Každé stoupání má svůj konec a nejinak tomu bylo zde. Jsem u vysílače, do sebe hážu jeden kelímek vody a druhý na sebe a běžím dál. Teď už to bude takřka pořád z kopce. Přichází konečně úsek, který si užívám. Běží se v lese na měkkém podkladě, ve stínu…no co chtít více. Přetahujeme se s kluku okolo o vedení (asi na 40. pozici :)) – no prostě táhneme jeden druhého. Hned to lépe ubíhá. Tam vepředu vidím Petra Siročáka, který mě zdrhnul ve stoupání. Tady mu to oplatím.
Po čtrnácti kilometrech vbíháme opět na silnici a tady čeká menší stoupání. Jsem rozběhnutý, takže doběhnu a předběhnu tři běžce. To dodá energii. Běží se docela fajně, a tak to poslední kilometr držím v tempu kolem 5:00 sem tam i fest pod. Cítím cíl a těsně před ním předbíhám další duši, která ještě před chvílí byla hodně předemnou. Do cíle dobíhám v čase 1:34 hod. Zastavím až u auta, kde beru ionťák a klopím ho do sebe. Vedro bylo totiž opravdu neskutečné.
Poslední tři kilometry jsem běžel v myšlenkách s Martinem, který startoval o 75minut později na 3 kilometru dlouhém běhu v ZOO Ostrava.
Na to že skoro neběhá si tady doběhl v kopcovitém terénu pro čas 0:15:15 hod. a 17. místo z 393. běžců. Skvělé. Kousek před cílem mě pípla SMS s jeho časem. Věděl jsem, že to dal a tak se i mě dobíhalo skvěle.
Nevím jak Marťa, ale já v cíli valil do sprchy. Slastná studená voda udělala tělu stejně dobře jako dávko koly a šunkové bagety chvíli po koupeli. V hospodě ještě birell a mango limonáda no a jako bonus výhra v tombole – kaštanová mast na křečové žíly. To se bude někdy hodit. Křečové žíly zatím nemám, ale křeč jsem večer chytl slušnou – holt chyběla v těle sůl. Polykám tabletu, zajídám to půlkou melounu no a to pivo na které jsem se těšil raději neriskuji. Byl to pěkný pátek tak proč si ho (po melounu) kazit 🙂