Běhotoulání
knihy o běhání
Přeskočit na obsah

TJ Jäkl Karviná

Karviná (polsky Karwina, německy Karwin) je statutární město v Moravskoslezském kraji, na území historického Těšínského Slezska, 18 km východně od Ostravy na řece Olši. Karviná je univerzitním, turistickým, lázeňským a ekonomickým městem Slezské metropolitní oblasti a největším českým městem na řece Olši. Středem dnešního města Karviná je původní slezské knížecí město Fryštát s rezidenčním hradem.Karviná vznikla roku 1949 přemístěním obyvatel původní hornické Karviné. Po druhé světové válce byla dnešní Karviná projektována jako pátá česká metropole pro 120 000 obyvatel. Dnes žije ve městě přibližně 51 tisíc.

TJ Jäkl Karviná

Můžeš napsat něco málo o historii Vašeho klubu? Jak jste začínali a kolik máte nyní členů? 

V roce 2009 dovršila královna sportu, atletika, v tělovýchovné jednotě JÄKL Karviná 40. let. Oddíl atletiky pod názvem TJ NHKG Karviná, vznikl v březnu roku 1969 přechodem družstva mužů TJ Slavia Havířov do Karviné. Již na počátku svého působení byl provázen řadou těžkostí, avšak během krátké doby se družstvo mužů zkonsolidovalo natolik, aby pak během sezóny úspěšně reprezentovalo mateřskou jednotu a město Karviná a dosahovalo pěkných výsledků. Družstvo v prvním roce svého působení bylo zařazeno do Moravské divize. Prvním předsedou oddílu byl zvolen František Dvořáček, tajemníkem Jan Ulenfeld, hospodářem Lubomír Procházka, vedoucím družstva Gustav Kalivoda a o statistiku a propagaci se staral Josef Beránek.

 Vůbec první závod, který oddíl uspořádal, byl přebor oddílu v Horní Suché dne 19. dubna 1969. 1. kolo Moravské divize se konalo 17. května 1969 v Olomouci, 6. srpna 1969 byl otevřen provoz na našem stadionu zahajovacími závody, na kterých startovali přední atleti ČSR. Ve dnech 12. – 18. srpna 1969 byli naši atleti hosty atletického klubu v rakouském Grazu a v rámci pobytu startovali na mezinárodním mítinku v Klagenfurtu. V Moravské divizi se naše družstvo umístilo na čestném 4. místě. Nejlepším závodníkem byl Horymír Endel. S předsevzetím vybojovat postup do II. atletické ligy jsme vstupovali do sezóny roku 1970. Naši atleti se zúčastnili halového mistrovství ČSSR, pořádají “Velkou cenu Karviné” za účasti československých reprezentantů, zúčastňují se různých mítinků v naší republice i v sousedním Polsku. Prvořadým úkolem však byla soutěž v divizi a její konečný výsledek vyzněl jasně v náš prospěch. Družstvo TJ NHKG Karviná zvítězilo s velkým náskokem. Mezi nejlepší závodníky patřil Josef Beránek, Michal Šimčák a Jindřich Galocz. Rok 1971 byl ve znamení účasti družstva mužů ve druhé atletické soutěži – ve II. lize. Karvinská atletika si tím vydobyla místo mezi silnými atletickými centry s dlouholetou tradicí jakou jsou Vítkovice, Brno, Olomouc, Opava a Zlín. Až do roku 1974, kdy byla provedena reorganizace soutěží, bojovalo družstvo mužů ve II. lize se střídavými úspěchy. Nejlepším umístěním bylo 4. místo v roce 1973. Z jednotlivců v tomto období vynikli především: vrhač Ladislav Jasanský, překážkář Josef Picek, tyčkař Josef Beránek, kladivář Josef Patkolo, výškař Rudolf Dziengel, vytrvalec Jan Hrach a všestranný atlet Horymír Endel. Třetí místo v karvinské kvalifikaci na sklonku sezóny 1974 znamenalo pro rok 1975 účast v nově vytvořené II. národní lize. V této soutěži náš celek bojoval v letech 1975 a 1976 a bezpečně vítězil, ale o postup do I. národní ligy přes kvalifikace v Kladně a v Liberci byl nad síly našeho kolektivu. Začínají se postupně prosazovat další, vesměs mladší závodnici, jako dálkař Jaroslav Chalupa, čtvrtkař Alois Bednář, skokani Lubomír Sokol a Petr Kartous. 

V roce 1977 dochází ke zlepšení atletického vybavení stadionu v Karviné pokrytím skokanských sektorů umělým povrchem značky JAPEX. Zvyšující se výkonnost nově nastupujících generací a další reorganizace atletických soutěží přivádí družstvo v desátém roce svého působení do I. národní ligy. V dané situaci cenným 6. místem byla účast v této soutěži zajištěna i pro příští sezónu rok 1980. Odchod řady našich závodníků do škol a k výkonu vojenské základní služby bez dostatečného doplnění z řad dorostu se projevil v následujících letech. Družstvo sestoupilo do Krajského přeboru I. třídy a zde v roce 1981 obsadilo až 4. místo. Závodnický kádr v té době byl početně slabý, kvalitních výkonů dosahovalo pouze několik jedinců a v okolních oddílech se dokonce mluvilo o možném zániku atletiky v našem oddíle. Krize však byla zažehnána po návratu některých odchovanců (Kršňák, Sokol, Dyszkiewicz, atd.). V roce 1982 se družstvo mužů stalo krajským přeborníkem. V důsledku úprav ve složení skupin národní ligy se v tomto roce nekonala kvalifikace o postup do národní ligy. V letech 1983 – 1986 obsadili muži vždy 3. místo v Krajském přeboru. Kolektiv se početně i výkonnostně zkonsolidoval, někteří jedinci dosahují kvalitních výkonů na úrovni mistrovské třídy jako například Lubomír Sokol, I. výkonnostní třídy dosáhli Greň, Kartous a Dyszkiewicz. Rok 1985 můžeme počítat vůbec k nejúspěšnějším v historii oddílu. Poprvé dosáhli naši závodníci na medaile při mistrovství ČSR dospělých na dráze, a to Petr Kartous 2. místo v desetiboji a Lubomír Greň v trojskoku. Veterán Ruda Dziengel byl nejlepší v ČSR ve skoku vysokém, vytrvalec Jan Hrach reprezentoval i na MS veteránů v Římě. Na olympijském stadionu vybojoval v běhu na 800 m krásné 6. místo v kategorii 40 – 44 let. Špičkové výkony některých jednotlivců nezůstaly v atletickém hnutí bez povšimnutí a tak čtyři naši atleti odcházejí za lepšími tréninkovými podmínkami do ligových celků (Jiří Kunovjánek do Vítkovic, Sokol, Greň a Kartous do LIAZu Jablonec). Rok 1987 znamená pro nás opět výkonnostní vzestup díky návratu Sokola z Jablonce a překážkáře Staňka z vojenské základní služby. Rovněž řada mladých atletů se zlepšila a tak po strhujícím souboji s celkem Havířova vítězíme v krajském přeboru. Odměnou je účast v kvalifikaci o postup do národní ligy na Rošického stadionu v Praze. Zde jsme již proti mnohem vyrovnanějším družstvům z ostatních krajů neuspěli. V roce 1988 nám Havířov porážku oplatil, ale i tak můžeme 2. místo v soutěži považovat za úspěch poměrně přestárlého kolektivu, který ani v dalších dvou letech nezářil. Návrat výborného skokana Lubomíra Greně z Jablonce a stoupající výkonnost mladých závodníků Waldhausera a Kudrny přinášejí družstvu zvýšený bodový zisk, který znamená v roce 1991 krásné 3. místo, na čemž mají velkou zásluhu překážkář Staněk a vrhač Dominik Figar, který jako bývalý karvinský atlet (z Kovony Karviná) přestoupil z Havířova. Z jednotlivců se uplatnil Jiří Waldhauser, který při Mistrovství ČR v hale obsadil v trojskoku 5. místo, postupně se začíná prosazovat dorostenka Markéta Němečková v dálce. V roce 1993 přestoupil Waldhauser do Jablonce a oslabené družstvo mužů celkem nešťastně obsadilo až 6. místo ve II. národní lize a v následující kvalifikaci jsme skončili těsně čtvrtí, což znamenalo opět sestup do nižší soutěže do divize. V soutěžích jednotlivců se prosadili nejvíce mladí atleti – starší žák Nikola Patkolo 5. a 8. místo na mistrovství ČR (disk a koule) a dorostenka Markéta Němečková 7. místo na mistrovství ČR v dálce. Ve veteránských soutěžích nás reprezentovala početnější skupina, z níž nejlépe si vedli Adámek a Hrach (2. a 4. místo na mistrovství ČR veteránů). V roce 1994 dochází ke změně názvu oddílu z původního TJ NHKG Karviná na nový název TJ JÄKL Karviná. Rok 1994 znamenal výrazné posílení kádru karvinských atletů. Z Jablonce se vrátil Waldhauser, z Havířova přestoupily vrhačky Godziková, Machalová a Valentová, bývalé atletky zaniklého oddílu Kovona Karviná. Výborné výkony našich žen a dívek se projevily již v hale, kde bronzové medaile na mistrovství ČR vybojovala Marcela Godziková v kouli žen a juniorka Markéta Němečková v trojskoku. Ta si stejné umístění zopakovala i při mistrovství ČR na dráze. Obě atletky hostovaly v družstvech extraligy žen (Jablonec, Vítkovice), Markéta Němečková navíc reprezentovala Českou republiku při mezistátních trojutkání juniorek do 18 let v Itálii, kde obsadila v trojskoku 3. místo. Historicky první medaili z mezinárodní soutěže pro náš oddíl přivezl veterán Jan Hrach, který na ME veteránů v Aténách obsadil 3. místo v běhu na 1500 m v kategorii 50 – 54 let. Výborně si vedl ve stejné kategorii i Petr Adámek, který v běhu na 400 m skončil na krásném 5. místě. Na “Veterániádě ČR” v roce 1994 dosáhl Petr Adámek dvou prvenství (200 m a 400 m), jednou se radovala z vítězství i diskařka Jana Machalová v kategorii žen 40 – 44 let. Na stejný úspěch si musel rok počkat Jaroslav Chalupa, který zvítězil v běhu na 200 m při mistrovství ČR veteránů v roce 1995 v kategorii 40 – 44 let. Bilance družstva mužů v divizi byla v posledních letech téměř shodná. Rok 1994 – 3. místo v základní soutěži, 3. místo ve finále divize, rok 1995 – 4. místo v základní soutěži, rok 1996 – 2. místo v základní soutěži a až 5. místo ve finále divize a nakonec v roce 1997 – 3. místo v základní soutěži a 4. místo ve finále divize. Postup do II. ligy nám někdy těsně, někdy výrazně unikal. Zlom nastal až v roce 1998, v roce – kdy náš oddíl soutěžil ve třicáté sezóně svého působení. Druhé místo po čtyřech kolech divize dávalo pro finále naději, ale ta se musela potvrdit na dráze při závěrečném finále. Konečně druhé místo nás posunulo do II. ligy. Na tomto úspěchu se nejvíce podíleli všestranný Jirka Waldhauser, vrhač Figar, sprinter Petr Adámek ml., výrazně nám pomohli hostující závodníci z okolních oddílů (Brzyszkowski a Šraier z Orlové, Grygar, Káňa, Panec a Štefek z AC Havířov). II. ligu jsme udrželi ještě dvě sezóny, ale v roce 2000 jsme již bez výborných hostujících havířovských vrhačů obsadili až 8. místo, které znamenalo sestup do moravské divize. Zde jsme ve skupině “B” po dva roky hráli poměrně slušnou roli (v roce 2002 i účast ve finále divize Morava). Postupně se naše pozice v divizi zhoršovala (v roce 2003 a 2004 – 8. místo). Po další změně struktury soutěží družstev startují muži ve II. lize Morava, skupina D1 a zde se umisťujeme v posledních letech v závěru tabulky. V individuálních soutěží dosáhl v tomto období výrazného úspěchu v halové sezóně roku 2000 trojskokan Waldhauser. Po vítězství při Mistrovství Moravy a Slezska se dokázal prosadit i na Mistrovství ČR, kde obsadil výborné 4. místo. Více úspěchů sbírají v posledních letech veteráni: MČR v roce 1999 Petr Adámek 1. místo na 400 m v novém českém rekordu kategorie 55 – 59 let, 1. místo Josef Kršňák v klasickém pětiboji kategorie 40 – 44 let, v roce 2002 dokonce bronz z MS v Itálii pro Miroslava Kravčíka za krosovou štafetu 4 x 5 km. Dvě vítězství v roce 2003 získali vytrvalci Igor Heleš a Karel Kravčík v běhu na 10 000 m v kategoriích 40 – 44 let a 45 – 49 let na Mistrovství ČR. Skvělých výsledků dosáhl v závěru svého působení v našem oddíle běžec – veterán Miroslav Kravčík. MS veteránů přivezl v roce 2004 dvě stříbrné a dvě bronzové medaile v kategorii 50 – 54 let (10 km silnice, 10 km silnice – družstva, půlmaratón a maratón), v roce 2005 získal bronz na ME veteránů v krosové štafetě a v roce 2007 se podílel společně se svým bratrem Karlem, na zisku stříbrné medaile z krosové štafety na ME veteránů. Výkony starších atletů jsou kvalitní, mladým se už daří méně. 

Pohled na klesající počty startujících v družstvu mužů v posledních třech letech je varovný (rok 2001 – 24, rok 2002 – 16, rok 2008 – 11). Někteří starší atleti činnost ukončili, běžci se stáhli z dráhy na silnici, řada mladých borců odešla na studia nebo za prací do Čech. Nových adeptů atletiky je málo. Tato skutečnost přímo vybízí, abychom se zmínili o práci s mládeží, která je v současnosti slabší stránkou činnosti našeho oddílu. V mládežnických kategoriích se družstva dorostu a žactva v dřívějších letech zúčastňovala soutěží krajského přeboru. V dorostu bylo největším úspěchem 6. místo mladších dorostenců ve finále Mistrovství ČSSR v roce 1973. Toto výborné umístění bylo výsledkem dobrých kontaktů s atletickým oddílem Slavie Havířov, které však netrvaly dlouho. V roce 1975 začíná úzká spolupráce oddílu atletiky se ZDŠ U Lesa v Karviné – Ráji. Na škole se postupně zřizuje atletický kroužek, který vedou manželé Čermákovi a Eda Kostrzewa. Oddíl zajišťuje činnost po stránce materiálové i finanční. V roce 1977 družstvo mladších žáků vyhrává Pohár rozhlasu. Nejlepší žáci a žákyně se stávají členy oddílu. Jsou vytvořena žákovská družstva, která soutěží v krajském přeboru. Za poměrně krátké období bylo dosaženo řady úspěchů, především v soutěžích jednotlivců. Atletickým kroužkem ZDŠ U Lesa prošla i reprezentantka a účastnice 1. MS atletů v Helsinkách a bývalá česká rekordmanka v běhu na 400 m překážek Anna Filíčková – Šulcová. Jmenujme nejúspěšnější závodníky žactva a dorostu: Milan Novák – přeborník ČSR a ČSSR žáků a mladšího dorostu v letech 1975 – 1977 ve výšce, Jiří Kunovjánek – přeborník ČSR a ČSSR mladšího dorostu v letech 1978 – 1979 v trojskoku, pozdější československý juniorský reprezentant a rekordman v běhu na 110 m př., Lubomír Greň – přeborník ČSR mladšího dorostu v roce 1979 ve výšce, Jaroslav Jasanský – přeborník ČSR mladšího dorostu 15 letých v roce 1986 v desetiboji. V posledních letech naši atleti medaile z Mistrovství ČR v mládežnických kategoriích nevozí, družstva žáků startují občas v základních skupinách oblastního přeboru a v roce 2001 po mnohaleté přestávce soutěžila dokonce družstva dorostenců a dorostenek rovněž v oblastním přeboru. Objevilo se několik mladých nadějných atletů – jako vrhač T. Greň, sprinter Wilczek, všestranný skokan Witoszek, běžci Mlejnek, Malý, Franiok, běžkyně Oršulíková, Hříbalová a další. Bohužel v našem regionu je studijní nebo pracovní uplatnění mladých omezeno a řada z výše uvedených jmen již v oddíle nepůsobí. V souvislosti s mládežnickou atletikou s nostalgií vzpomínáme na obětavou a záslužnou činnost učitele Josefa Beránka, který ještě jako aktivní a výborný závodník přivedl na stadion desítky mladých vyznavačů atletiky, z nichž řada byla oporami družstva mužů. Musíme si přiznat, že odchodem tohoto nadšeného atleta z Karviné, vznikla při práci s mládeži v našem oddíle citelná mezera, kterou se nám dosud nepodařilo vyplnit. V posledních letech pracovali se žactvem trenéři Jasanský, Dobeš, Machalová, Kršňák, Hájek, Figar, Greň, Oršulíková, Valcha, Witoszek v současnosti můžeme spoléhat pouze na práci Jaroslava Staňka a Michala Brody. Náš oddíl pořádal a pořádá řadu tradičních atletických závodů jak pro mládež, tak pro dospělé. Jmenujme Atletickou ligu karvinských základních škol, Jäklovskou hodinovku na dráze, Běh přátelství Terryho Foxe, Zátopkovskou štafetu, v rámci Běhu na Lysou horu jsme pořadateli Mistrovství Moravy a Slezska v běhu do vrchu, od roku 1996 pořádáme podzimní mítink “Karvinské memoriály” – nyní “Velká cena Karviné”, a konec roku vždy patří silničnímu Silvestrovskému běhu na 10 km. Bohužel od roku 2008 zejména u vrhačů oblíbený mítink “Velká cena Karviné” zanikl, protože vrhačský sektor v areálu Městského stadionu v Karviné – Ráji byl bez náhrady zrušen výstavbou nové fotbalové plochy. K uvedeným aktivitám nezbytně patří kolektiv kvalitních rozhodčích. Naši špičkoví rozhodčí Jiljí Kartous a Eduard Krhovják rozhodovali mimo jiné při ME v atletice v Praze v roce 1978 a při SP v chůzi v Poděbradech v roce 1997, někteří rozhodčí se zúčastňovali významného mítinku “Zlatá tretra v Ostravě”, Mistrovství ČR jednotlivců i družstev, případně extraligových kol konaných v našem regionu (Vítkovice, Třinec). I na významné atletické události posledních let, kterou bylo MS atletů do 17 let v Ostravě v roce 2007, se podíleli tři naši rozhodčí (Eduard Krhovják, Jaroslav Chalupa a Tomáš Owczarzy). Úsek rozhodčích však potřebuje početné doplnění především o mladší zájemce z řad současných aktivních závodníků. Atletické výsledky – to je spousta čísel a tak práce statistika patří v každém oddíle k těm nejnáročnějším. Od počátku činnosti našeho oddílu je tomuto úseku věnována patřičná péče, s výjimkou let 1975 – 1980, kdy nebyly zpracovány oddílové ročenky. První data zaznamenával tehdejší předseda oddílu František Dvořáček, který vedl i oddílovou kroniku. Na jeho práci navázal Josef Beránek, v současné době se o tuto agendu již více než 25 let stará vedoucí družstva mužů Jaroslav Chalupa (od roku 1981). Od počátku činnosti atletického oddílu (1969) vedeme dlouhodobé bodování družstva mužů. Bilanci 40 atletických sezón vévodí suverénně vrhač Ladislav Jasanský, který do roku 2004 odzávodil v našem dresu plných 31 sezón a nasbíral úctyhodných 1882,5 mistrovských bodů. Stejným počtem závodních sezón se může pochlubit i tyčkař Jaroslav Dobeš. Za 40 let existence oddílu nastoupilo za družstvo mužů celkem 209 borců, včetně hostujících atletů z okolních oddílů (Vítkovice, Havířov, Orlová, Bohumín, aj.). S výsledky našich atletů seznamujeme i veřejnost prostřednictvím tisku a oddílové nástěnky v Karviné – Ráji (zřízena v roce 1997). Nejlépe se nám spolupracuje s regionálními deníky nebo týdeníky jako Karvinsko, Moravskoslezský deník a Glos Ludu. Nejpilnějším dopisovatelem je předseda oddílu Jiljí Kartous. 40 let je poměrně dlouhá doba a to se projevuje i na technickém stavu atletické části stadionu v Karviné – Ráji. V současnosti je stadion v majetku města Karviná, které vložilo a ještě vloží nemalé prostředky do jeho modernizace. Bohužel s atletikou se zde již do budoucna nepočítá a tak se s tímto prostředím pomalu smutně loučíme. Již zde nejsou regulérní podmínky pro pořádání atletických závodů a ani kvalitních tréninků.

Pořádáte nějaké běžecké závody? Pokud ne, jaký závod ze svého okolí můžeš doporučit?

Jen v roce 2022 to bude 14 závodů – přehled všech lze najít na stránkách klubu.

Máte jako klub vlastní zázemí?

No jakože máme “zázemí” místo atletického stadionu nám město opatřilo unimobuňku bez elektřiny a topení u 260metrové školní dráhy…

Probíhají v klubu společné tréninky či jiná systematická příprava?

Ano, samozřejmě. Máme několik tréninkových skupin. Práci s mládeží se v současné době aktivně věnují 4 trenéři a 8 asistentů, každým rokem školíme a hledáme nové asistenty a dorůstají nám první odchovanci, kteří se aktivně zapojují do trenérské činnosti. V současné době u nás funguje 5 tréninkových skupin věkových kategorích 4-7 let, 8-11 let, 12-15 let, 15-18 let až dospělí.

Na jaké běžecké vzdálenosti se v klubu “zaměřujete”?

Zaměřujeme se na všechny atletické disciplíny od sprintů, štafet, přes skoky, hody a vrhy až po běhy na střední a dlouhé tratě.

Kam se obrátit, pokud bych se chtěl/a zapojit do Vašeho klubu?

Informace jsou na webu klubu.

Máš tip na pěknou běžeckou trasu ve vašem okolí?

Běháme u nás po Černém lese, ke karvinskému moři či do Polska k rybníkům.

Je nějaká otázka, kterou jsem nepoložil a která si zaslouží odpověď?

Ne.

Štítky:Karviná