Dech

James Nestor – Běžecké boty, hodinky, oblečení, strava, trasa, počasí, styl …. no je toho hodně co mnohdy řešíme před tím, než (poprvé) vyběhneme. Zapomínáme však na vlastnost, která nám je vlastní od narození. Na náš dech. “No a co s ním? Vždyť dýchám normálně”. Je to podobné jako s běháním. Také běháme tak, jak umíme už od malička. Podobně jako u běhu jsou i u dechu velké možnosti zlepšení vlastní efektivity. Jinými slovy, bez zvýšené námahy se staneme rychlejší. A to za to stojí, ne?

Bylo to doporučení od jiného běžce, které mě přimělo si koupit tuto knihu. Sám o sobě bych po ni totiž nesáhl. Po přečtení anotace na mě kniha působila podobně třeba jako ta o Chi running. Neměl jsem prostě chuť objevit to, co autor objevil jako zcela zásadní věc pro další bytí. Neměl jsem chuť si přečíst o tom, že vše dělám špatně a že je vlastně s podivem, že vůbec žiji či běhám. No doporučení je ale doporučení, takže jsem si knihu koupil a pustil se do čtení.

Autor jako pokusný králík

Kniha mě vtáhla. Je napsaná totiž velmi čtivě a má spád. Žádné dlouhé a nudné teorie, ale osobní prožitek a zkušenosti autora. Sám sebe dává všanc vědě a zkoumá jaký vliv bude mít na jeho kvalitu života dýchání nosem, resp. ústy. Podstupuje několik desítek testů a komentuje své subjektivní pocity, ale i objektivní data.

Dýchat ústy nebo nosem?

Pro dýchání máme od přírody nos. Jaké problémy působí to, když dýcháme ústy? Proč dýcháme více, než bychom měli a jaká je ta správná frekvence dechu/výdechu, proč je důležitý oxid uhličitý a jeho obsah v našem těle? Téma začalo tohoto amerického novináře zajímat již v roce 2014, kdy napsal svoji knižní prvotinu s názvem Deep (Do hlubin), která se zabývala freedivingem.

Nestor projíždí svět a hledá oporu svých tvrzeních. Tu nalézá ve vědeckých výzkumech, ve východních náboženstvích či u antropologů. Jak a proč se proměnila naše těla? Co objeví v podzemí pařížských katakomb? Vše do sebe krásně zapadá a na důvěryhodnosti přidá i seznam zdrojů z kterých čerpal. Ten je podrobně uveden na konci knihy.

Vybírá si pouze to, co se hodí do příběhu? Neexistují studie, které by rozporovaly to, co čtenáři přináší? Nejspíše ano. Kromě různých technik dýchání, které popisuje v závěru knihy, nabídne čtenáři důvod k zamyšlení. Proč dýchám tak plytce? Proč nedýchám nosem? Proč….

Při běhání si téměř pokaždé uvědomím, že dýchám příliš zbrkle. “Zklidni se. Dýchej zhluboka a plynule” řekl jsem si nejednou. Nosem to prostě nedám, ale vím, že hluboký a pomalý nádech dovede subjektivně snížit do běhu vložené úsilí. Po příčinách nepátrám, funguje to a to je to hlavní.

Hodnocení závěrem

+

Čtivě napsaná knížka, která je vhodná pro všechny sportovce. Obsahuje odkazy na další literaturu i návody na základní dechové techniky. Kombinuje osobní prožitky, vědecká zjištění i zkušenosti jiných.

–

Působí příliš jednostraně. “Tak to je a nelze jinak”. Osobně bych uvítal trochu pochybností a také grafy či obrázky/schémata, která by mohla lépe ilustrovat dotčenou látku.

---

Hodnocení:

---

Ukázka z knihy:

---

Informace o knize:

Vydavatelství	Host
Rok vydání	2021
Počet stran	381
Jazyk	česky

---

Anotace:

Nádech, výdech a znovu. Zapomněli jsme tu nejpřirozenější věc na světě? Minimálně v posledních letech se zdá, že lidé jsou čím dál posedlejší zdravým životním stylem. Více sportujeme, zajímáme se o správné stravovací návyky, studujeme spánek, otužujeme se, každou tělesnou funkci digitálně zaznamenáváme. Je tu však jeden proces, k němuž obracíme pozornost až ve chvíli potíží: dýchání. Novinář James Nestor si prošel podobnou zkušeností. Jeho dlouhodobé zdravotní problémy se vyřešily až díky dechovým cvičením, k nimž se zpočátku stavěl nedůvěřivě.

Poté co se Nestor znovu naučil dýchat, vyrazil na cesty, aby našel odpověď na otázku: Zapomíná lidstvo tu zdánlivě nejjednodušší věc na světě? Autor nehledá jen v plicních laboratořích, ale rovněž u pěveckých sborů, na starověkých pohřebištích, sovětských výzkumných základnách nebo v ulicích Săo Paula. Porovnává vědecké poznatky z oblasti fyziologie, biochemie či psychologie s jogínskými a dalšími tradicemi a ukazuje, že dýchání je naprostý základ našeho bytí. Jen možná trochu jinak, než by se dalo čekat.