Krakow – PZU CRACOVIA PÓŁMARATON KRÓLEWSKI – je podzimní Krakow půlmaraton, který se běží královským městem Krakow z Tauron Arény podél řeky Visly pod hrad Wawel a zpět. Už v loňském roce, při půlmaratonu v Katowicích, se ukázalo, že poláci tyhle akce opravdu umí udělat, a to ve stylu “za málo peněz, hodně muziky”
Alespoň pro amatérského běžce to je ostrý kontrast vůči české sérii Runczech běhů, která vyjde 3-4x tolik co startovné v Polsku. Navíc je zde v ceně funkční triko valné kvality i teplé jídlo po doběhu s originál balenými iontovými nápoji.
Do Krakowa přijíždím s Jirkou a dvěma Petry v předstihu autem z Ostravy. Najít resp. minout Tauron arénu, která má tvar létajícího talíře mimozemské civilizace opravdu nejde.
S čím je to horší je parkování, takže kroužíme dvakrát kolem talíře, než najdeme ten správný vjezd do podzemních pater. V prostoru arény proběhne registrace, pak už převléct a vzhůru na start. Blíží se desátá hodina, slunce svítí, venku příjemných 15°C, Queen dohrává svou pecku “We will rock you” a úderem desáté se více než 9100 běžců vydává převálcovat své spoluběžce.
Začátek je jako vždy optimistický. Zeširoka běžíme kolem dokola Tauron Arény, stále ještě lze vnímat hudbu z reproduktorů, která všechny žene vpřed. Po pátém kilometru je slyšet už jen dusot tisíce nohou a ruch velkoměsta.
Běžíme k řece Visle, kterou dostihneme na osmém kilometru a dalších osm se jí budeme střídavě na jednom a druhém břehu držet. Otočka je přímo pod hradem Wawel. Obloha bez mráčku, žádný vítr, nádherné okolí řeky – co více si přát.
V tuto chvíli snad jen silnější nohy a větší plíce. Kilometry se začínají prodlužovat a pohledy na hodinky kolik ještě zbývá jsou čím dál častější. Zpět běžíme stejnou cestou, každou chvíli se musí objevit Aréna.
Objevila, ale předčasně. Trasa nás žene ještě asi kilometr bokem na kruhový objezd, otočka a zase zpět. Teď už to je jen něco málo přes kilometr. Zde se bude lámat chleba jestli si posunu svůj osobáček 01:41hod z Katowic. Vypadá to hodně dobře, už vidím místo odkud jsme startovali. Blížím se ke startu, abych záhy zjistil že start ≠ cíl. Sakra. Bude to pár set metrů navíc.
Cíl je uvnitř Tauron Arény na “atletické” dráze. Atmosféra je opravdu jako při halových atletických závodech, které člověk zná z televize. Cílovou čáru protínám v čase 01:39:42 hod na 1094. místě z 8338 běžců, kteří závod dokončili. A jsem spokojen. Vyhrál keňan KIMAIYO Hillary Kiptum Maiyo v čase 01:03:41 hod. No kdybych jel na kole, taky bych měl takový čas :o)
Kluci jsou ještě na trati, takže vyrážím do “depa” na něco k jídlu. Tím něco je těstovinový salát a spousta ovoce s iontovými nápoji. Sednu s tím vším do trávy a už v klidu pozoruji okolní ruch. Netrvá dlouho a sejdeme se všichni ve stanu ještě na kafe a čaj a pak už vyrážíme směr Ostrava.
