Alkoholy jsou látky s různě dlouhým uhlíkatým řetězcem a alespoň jednou hydroxylovou (-OH) skupinou, která jim propůjčuje specifické vlastnosti. V následujícím textu bych rád psal o účincích ethanolu (C2H5OH), či alkoholu nebo lihu na lidský organizmus. Vím, že to není názvoslovně úplně správně, ale pro zjednodušení textu budu ethanol, líh a alkohol považovat, stejně jako v předchozí větě, za synonymní výrazy.
Ethanol se svými účinky proslavil už někdy v době, kdy se teprve formovala lidská civilizace. Velmi brzy jsme přišli na to, že vzniká kvašením a že při jeho konzumaci dochází ke ztrátě zábran, studu, že ošklivé ženy jsou krásné, sexuální aktivita je o něco delší a hlavně se na ní s partnerkou nebo partnerem dohodnete mnohem rychleji, aniž byste ztráceli čas zbytečnými řečmi. Alkohol má však i odvrácenou tvář.
Alkohol byl mezi prvními látkami, které Světová protidopingová agentura zakázala. Cyklisté ho v dřevních dobách Tour de France užívali pro otupení bolesti samotný nebo s přídavkem strychninu, což u nich vyvolávalo kolapsy vedoucí k smrti. Samotný ho pak užívali střelci, aby si zklidnili mušku. Tenkrát si neuvědomovali, že líh zpomaluje reakce, snižuje koordinaci a zhoršuje motorické vlastnosti, přesnost, postřeh a rovnováhu.
Ethanol také výrazně ovlivňuje energetický metabolismus, zahrnující aerobní i anaerobní reakce pro získání energie. Běžci by tedy měli vědět, že konzumací třeba piva na občerstvovačkách mohou snížit efektivitu získávání ATP potřebného pro samotný pohyb, a zhoršit si tak výkon.
Játra vs. srdce
V loňském roce se Česká hepatologická společnost na květnovém kongresu shodla, že nejzdravější dávka alkoholu je nulová dávka. Společnost tím odporovala proklamacím různých autority, které tvrdily, že mírná konzumace alkoholických nápojů může chránit naše srdce. Dříve se uvádělo, že jedno pivo/víno/panák tvrdého denně je v pořádku. Prof. Pirk ve své knize Srdcař v cílové rovince dokonce píše, že pro manželský pár je ideální láhev vína na večer za předpokladu, že žena vypije 2-3 dl a muž ten zbytek.
Předloni však respektovaná skupina zahraničních vědců provedla obrovskou metaanalýzu dostupných informací a při porovnání všech pijáků zjistila, že lze o protektivním působení alkoholu mluvit jen u mírných konzumentů, kteří sice neumírali tak často na kardiovaskulární choroby, zato umírali na něco jiného, a tak se celková úmrtnost v populaci oproti abstinentům vyrovnala.
Vlastně to znamená, že pití alkoholu je ze zdravotního hlediska úplná blbost. Přípustná dávka alkoholu je asi 50 g na týden, což by člověk neměl vypít naráz a mezi jednotlivými drinky by si měl dát alespoň den volna. Jinými slovy se za neškodnou dávku považuje vypít asi 3 desetistupňová piva týdně, ideálně v pondělí, středu a pátek po jednom pivu. Pokud toto dávkování přesáhneme, dostáváme se do zvýšeného rizika, kde s každou vypitou sklenicí roste riziko některé závažné choroby.
Alkohol v české populaci
Každý občan ČR (započítány jsou i děti) vypije denně v průměru 20 g ethanolu, což odpovídá např. 0,5 l plzeňského piva. Je potřeba si uvědomit, že alkohol je kaloricky velmi vydatný a jeho konzumací nejen že zvyšujeme riziko řady civilizačních nemocí včetně třeba karcinomu tlustého střeva, ale i rozvoj obezity. Ta patří už sama o sobě svým založením mezi výrazné rizikové faktory řady chorob. Tři piva obsahují tolik kilojoulů jako jedna večeře.
Alkohol také hodně zatěžuje játra, protože se v nich odbourává. Játra jsou přitom nesmírně důležitým orgánem, který se stará o metabolismus bílkovin, tuků i cukrů. Je to tedy křižovatka, na níž se rozhoduje o našem výkonu nebo rychlosti regenerace, a je tedy zbytečné ji zatěžovat dalšími faktory.
Pít nebo nepít alkohol? To je oč tu běží.
Upřímně, nejsem člověk, který by měl kázat o správnosti a nesprávnosti pití alkoholu. V dnešní době ale existují nezvratné důkazy, které jednoznačně zavrhují pití alkoholických nápojů, a já osobně si myslím, že alkohol ke sportu prostě nepatří. Vždycky je ale potřeba vybalancovat na jedné straně potěšení a na straně druhé pak smysl pro povinnost a srovnat si ty jazýčky vah tak, aby vám to vyhovovalo. Věřím, že pokud se vám to povede, pak budete žít spokojený život, aniž byste se na jedné či druhé straně nějak drasticky omezovali.
RNDr. Aleš Dvořák, Ph.D. je vědec, běžec a autor tří (zatím) skvělých knih nejen o běhání. Z hospody zvládl doběhnout do cíle maratonu, protože si uvědomil, že by měl běžet, pokud to chce stihnout. Co? No přece, dostat se do formy!