Přeskočit na obsah

Jak vybrat běžecké boty?

S kratšími přestávkami sportuji celý život. S běháním jsem ale navážno znovu začal přibližně před čtrnácti lety, ve věku 34 let. Od té doby jsem naběhal okolo pětadvaceti tisíc kilometrů. A přitom jsem pořád hledal ideální běžecké boty. Vyzkoušel jsem modely výrobců Adidas, Altra, Asics, Dynafit, Hoka One One, Inov-8, La Sportiva, Nike, Mizuno, Puma, Salomon a Saucony. Docela určitě jsem za tu dobu prošoupal víc, než padesát párů bot. Jak vybrat běžecké boty?

Jak vybrat běžecké boty

Některé jsem si oblíbil a postupně jsem vystřídal pár modelových řad. Ideální běžecké boty jsem sice zatím nenašel, ale naučil jsem se pár pravidel pro výběr běžeckých bot, o které se s vámi rád podělím.

Tréninkový objem

Hodně záleží na tom, kolik kilometrů týdně běháte. Pokud váš týdenní objem nepřesáhne 30 kilometrů, nemusíte příliš rozmýšlet. Stačí vybrat běžecké boty, které vám jsou pohodlné a nijak vás netlačí. Jenom nezapomeňte na to, že byste si měli pořizovat boty aspoň o číslo větší, než si obvykle kupujete na chůzi: při běhu totiž prsty na noze naráží do přední část boty, která často bývá vyztužená, a snadno se vám na nich udělají puchýře. Kromě toho, při delším běhu nohy otékají a zvětšují se.

Pokud týdně uběhnete spíš kolem 70 kilometrů, vyplatí se mít aspoň dva pár běžeckých bot. To proto, že v každém modelu pracuje noha trochu jinak a namáháte jiné partie spodní části nohy. Takže chodidla si ve druhé botě odpočinou, protože pracují jinak, než v té první. A stejné pravidlo platí, běháte-li přes 100 kilometrů týdně. Jenom v tomto případě musíte svůj botník ještě více rozšířit. Než se ovšem propracujete k takovým tréninkovým objemům, docela jistě už v té chvíli máte v botníku přinejmenším tři až pět párů bot, které pravidelně střídáte.

Povrch

Při výběru běžeckých bot rozlišuju čtyři typy povrchu: silnici, terén, technický terén a vysokohorský terén.

silniční běžec

– Silniční běh

Začnu se silničním během, kterému se v současnosti snažím co nejvíc vyhýbat. Proč? Silniční běh společně se špatně zvolenou obuví mohly za to, že se mi v prvních dvou letech intenzivního běhání propadly klenby a přivodil jsem si plantární fascitidu, přetížení plantární fascie doprovázené intenzivní bolestí paty a chodidla.

Další nevýhodou je něco, co jsem už nakousnul v předchozím odstavci: noha dopadá na rovném povrchu pořád stejně, a přitom se málo pohybuje kotník do stran a zatěžují se pouze určité svaly dolní části nohy. Tělo běžce si zvykne na monotónní pohyb a pokud je často neprocvičujete, nohy jakoby ustrnou v tom nejúspornějším pohybu – můžete to pozorovat u starších silničních běžců, jak běží strnule, strojově.

Na silniční běh už více než osm let používám osvědčený model silničních bot, Adidas Ultraboost. Boty jsou dostatečně odtlumené, takže mě ani při dlouhém běhu netrápí bolesti chodidel. Mají strečový svršek, který se krásně přizpůsobí tvaru nohy, a netvoří se v nich puchýře. Vadí mi na nich jenom jediná věc: od modelové řady 21 změnil výrobce materiál pevné části, která obepíná střed nohy a připevňují se na ni tkaničky; je z nějakého tvrdšího plastu, který mě občas tlačí na zevní části nohy.

– Běžný terén

Běžným terénem mám na mysli mírně nerovný povrch, jaký často najdete na polních a lesních turistických cestách. Občas nějaký ten kořen, propadlá část cesty, někdy třeba pěšinka vysypaná štěrkem nebo menšími kameny, anebo bahnitá lesnická stezka. Na takovém povrchu je dobré mít na podrážkách menší vzorek, který vás podrží, a zároveň je potřeba vyvážit mezi stabilitou a tlumením, vlastnostmi, které jdou často proti sobě.

Osobně v takovém terénu používám dva druhy bot, v závislosti na délce trasy, kterou běžím. Na kratší tratě do padesáti kilometrů jsem si letos oblíbil boty Salomon Pulsar Trail, na delší trasy 50+ km dávám přednost měkoučkým Dynafit Ultra 100 nebo Saucony Xodus Ultra. Kromě nich mám ještě rád na ultraběhy model Hoka One One Challenger ATR 6 Wide, což jsou široké, hodně univerzální boty a jde v nich bez problémů přeběhnout i pár kilometrů po silnici.

Terénní běžecká obuv

– Technický terén

V technickém terénu běhávají často orientační běžci, kteří to valí cestou necestou, v hlubokém bahně, kluzkém listí, přes kameny a kořeny. Jedná se často o kratší běhy do 15 kilometrů a do tréninku je zařazuju čistě pro zpestření. Do technického terénu se mi hodně osvědčily boty Inov-8 X-Talon 212, ale obecně značka Inov-8 je pro tenhle typ běhů asi nejlepší volbou. Bývají stabilní a dobře podrží v bahně i ve sněhu. A mimochodem, do technického terénu potřebujete na boty návleky, aby vám do nich nenapadaly kamínky nebo větvičky. Mně se osvědčily návleky Salomon Trail Gaiter.

– Vysokohorské běhy

Speciální kapitolou jsou vysokohorské běhy. V horách se často pohybuji po mokrých kamenech, blátě nebo po zasněžených stezkách. A musím říci, že ačkoliv jsem už vyzkoušel spoustu značek horských běžeckých bot, pořád ještě tápu.

Když už se někdy dostanu do vysokých hor, chci toho využít naplno a trávím v běžeckých botách obvykle celý den. Tudíž mám spoustu požadavků: bota musí být stabilní, abych se na ni mohl spolehnout. Zároveň by měla být pohodlná a odtlumená, protože se často dlouhé hodiny pohybuji po skalnatém a kamenitém povrchu. Měla by také zvládnout vlhký, klouzavý terén. A sehnat takovou botu je skoro nemožné.

Letos jsem byl v horách spokojený s botami Altra Mont Blanc. Jenže po necelých třech stech kilometrů se mi začaly rozpadat. Předtím jsem běhal v La Sportiva Jackal a La Sportiva Akasha, ale ty byly na celodenní běhy málo odtlumené a cítil jsem v nich chodidla. Příští rok chci otestovat nějaké boty od Dynafitu, protože Dynafit se přímo specializuje na horské prostředí, a navíc mám dobrou předchozí zkušenost s modelem Dynafit Ultra 100. A ještě musím zmínit, že kvalitní horské boty vyrábí také značka Salomon.

Roční období/počasí

Dlouho jsem zastával názor, že člověk může běhat ve stejných botách v létě i v zimě. Ve většině případů to platí, ale když v zimě běžím víc než dvě hodiny v rozmáčeném sněhu, mám úplně mokré a studené nohy. A přestože to zvládám, není to úplně to prvé ořechové. Takže i když v botách s goretexem běhám opravdu jen výjimečně, protože se mi v nich zapařují nohy, právě za mokrého sněhu při teplotách lehce nad nulou po nich sáhnu. 

Běhání v zimě

V současnosti mám dvoje goretexové boty: Nízké Dynafit Ultra 50 GTX, které jsou na mě ovšem příliš tvrdé, takže v nich běhám trasy maximálně do 20 kilometrů. A potom vysoké La Sportiva Crossover 2.0 GTX, ve kterých zvládnu i delší běhy. Málo tlumí, ale ve sněhu to tolik nevadí. Někdy v budoucnu bych v zimě rád otestoval Salomon S/LAB XA Alpine 2, ale prý jsou docela úzké, tak nevím. A chystám se ozkoušet také model Dynafit Sky Pro.

Hmotnost

Vážím okolo devadesáti kilo, v létě mívám o něco míň a v zimě zas o trochu víc. Je jasné, že na takovou váhu potřebuju větší tlumení. Podle mých zkušeností je pomyslná hranice někde okolo 75 kilogramů. Vážíte-li míň, není extra tlumení třeba. Čím výš se ale s váhou pohybujete nad 75 kg, tím víc musíte u běžeckých bot zohledňovat výšku podrážky a tlumení. Obzvláště, běháte-li na tvrdém rovném povrchu. Nejvíc odtlumené bývají boty značky Hoka One One. Já letos hodně běhám dlouhé běhy v modelu Hoka One One Speedgoat 5, jenom jsou pro mně trochu užší.

Disproporce

Každý máme trochu jiný tvar chodidel, a to musíme při výběru bot zohlednit. Dlouho se mi dělávaly puchýře na druhém prstu vedle palce na levé noze, než jsem přišel na to, že oproti palci mám druhý prst mírně další. Takže jsem si místo běžeckých bot o číslo větších začal kupovat boty o dvě čísla větší. A spravilo se to. Někteří běžci mívají problémy s vbočeným palcem nebo s deformitou prstů. A opravdu velkou skupinu běžců trápí plochá noha, takže potřebuje širší boty.

Naštěstí si toho výrobci bot už všimli. Mám pocit, že v současnosti se dá sehnat daleko víc širokých modelů než tomu bylo ještě před deseti lety. Navíc spousta značek začíná stejné boty vyrábět jak v normální, tak i v široké (wide) variantě.

Drop

Drop je rozdíl výšky mezi patou a špičkou nohy v botě. Většina běžeckých bot mívá patu o pár milimetrů výš, jen některé značky (např. Altra) upřednostňují nulový drop, pata i špička jsou v jedné rovině. Už jsem se zmiňoval, že je dobré střídat různé boty a to platí i o velikosti dropu. Jenom pozor, pokud přecházíte na boty s nulovým dropem, musíte navyšovat kilometry postupně, jinak vás budou hodně bolet lýtka.

Osobně je mi jedno, jaký mají boty drop. Běžně běhám s botami s dropem 0 – 10 milimetrů a nijak mi to nevadí. Jenom jsem si všiml, že boty s dropem osm milimetrů a víc mě nutí běžet rychleji: kvůli většímu sklonu nohy se jakoby předkloním celým tělem a musím zrychlit, abych nespadl. Takže boty s vyšším dropem používám spíš pro závodění.

Závodění

Čím jsem starší, tím míň mě baví závodit. Když už se přeci jen nechám přemluvit na nějaký ten závod, obvykle je to hodně dlouhý, 100+ kilometrové běh. U takových na rychlosti zas tolik nezáleží. A během nich používám stejné boty, jako při tréninku. Na rychlé běhy do padesáti kilometrů nosím Salomon X/LAB Ultra 3, které mají drop 8 milimetrů. Navíc jsem si pořídil pár o číslo menší, než mívám tréninkové boty. Sklon nohy mě pak žene dopředu, a v menší velikosti jsou boty stabilnější, samozřejmě za cenu občasných puchýřů.

běžci závodníci

Co byste ještě měli vědět

Výběr běžeckých bot je velmi individuální a nic vám nepomůže víc než osobní zkušenost. Pokud ovšem zkušenosti teprve sbíráte, mohly by vám ty moje aspoň trochu pomoci.


Autorem výše uvedeného článku je David Kuneš, kterého můžeš najít na internetu s projektem EUrunner. David se zaměřuje na dálkové běhy přes česko-slovenské pohoří. O svých zážitcích píše na blogu a také v e-knize Jak se učím běhat, která je na uvedeném odkazu volně ke stažení.

close
Mám pro Tebe zajímavosti z běžeckého světa

Každý týden zdarma chystám souhrn zajímavostí o běhání. Neprodávám, nenabízím, pouze informuji o tom, co mě zaujalo. Nenech si tyto novinky odběhnout a poběž, prosím, se mnou. Jak takový newsletter vypadá se podívej zde.