Štěpán Škorpil a další – Je vůbec možné uběhnout vzdálenost 41 kilometrů z řeckého Maratónu do Athén? Sám Pierre de Coubertin o tom dost pochyboval. Nakonec se nechal přesvědčit a tuto disciplínu zařadil na první novodobé olympijské hry, které se konaly právě v řeckém hlavním městě roku 1896. Na start se postavilo osmnáct odvážlivců a za podpory vína a koňaku vyběhli do Atén.
Pokud tě zajímá historie tohoto sportu, doporučuji knížku Dejiny behania. Dozvíš se tam spoustu informací nejen o prvním olympijském maratonu, ale také o rozvoji v dalších dekádách. Nikdo z tehdejších “bláznů” netušil, jaký fenomén právě spustili. Tam, kde dříve na startu stáli jednotky běžců se jich dnes tísní několik desítek tisíc. A mnozí další mají smůlu (např. na start London marathon se dnes hlásí přibližně 360 000 zájemců…). Ti co se nedostanou mají alespoň garantovaný start na Edinburgh maratonu – užil jsme si to tam, to nemohu říci. Pokud preferuješ raději poznávání prostřednictvím knih, mám ještě jeden tip, a to knihu od Lenky Kubkové – World marathon majors: Moje cesta Dočteš se její osobní zážitky z těch největších a nejznámějších maratonů světa.
Autoři knihy
Zpět ale k této knize. Obsah knihy, jejíž předlohou byl italský originál, je zřejmý ze samotného názvu. Úvodní slovo si přečteme od dnes již bývalých prezidentů – Milana Jiráska (prezident ČOV) a Lamine Diacka (prezidenta IAAF). Chybět nemůže ani slovo sportovce, zde v zastoupení Stefana Baldiniho, vítěze olympijského maratonu 2004 v Athénách.
Dříve než se vrhneme na konkrétní maratony nám autoři nabídnou letmý pohled do historie závodu na tuto distanci. Pokud budeš toužit po více informacích, mrkni na výše doporučenou knihu Dejiny behania. Kdo jsou vlastně autoři této publikace? Snad nejznámějším je Roberto Luigi Quercetani, který byl jedním ze zakladatelů Asociace atletických statistiků (zemřel v roce 2019 ve věku 97 let). Českou stopu, a to významnou, zanechal v knize novinář a komentátor Štěpán Škorpil.
Nejznámější maratony světa
Ptáš se, jaké to jsou ty nejvýznamnější maratony světa? Proběhneš doslova celý svět – Boston, New York, Londýn, Berlín, Amsterdam a Rotterdam, Chicago, Paříž, Fukuoka, Stockholm a přiběhneš do Prahy. Poběžíš vlastně ještě dál, ale o tom až později.
Každý závod je popsán v podobném stylu. Základem je historický pohled na vznik maratonu v daném městě. Kdo stál za vznikem závodů a jaké byly počáteční problémy? Čím je zrovna tento maraton odlišný od těch ostatních? Nemůže chybět podrobný popis trati a spousta starých fotografií. V závěru každé kapitoly je největší osobnost daného maratonu a přehled historických vítězů.
Z českého pohledu budou určitě nejzajímavější informace o pražském maratonu, který se běhá od roku 1995. Do knihy se však českému vydavateli podařilo vpašovat i další české a slovenské závody. Tím závodem, který měl dostat přednost před Prahou (alespoň v kontextu doby vydání knihy) je ten v Košicích. Mezinárodní maraton míru se běhá od roku 1924 a patří tak mezi jeden z nejstarších. Prvního ročníku se účastnilo osm borců, z nichž sedm doběhlo. Poměrně hodně prostoru je věnováno také závodu Běchovice – Praha.
I zde si přečteš jména všech vítězů a něco málo (hodně) z historie. Další 21 běžeckých závodů v rámci celé republiky je už na několik vět, přesto určitě potěší si přečíst o závodech, které nejsou masově známe – 94. ročník Drozdův lesní běh, Běh Štěpánkou, Čendův běh v Petrově, 79. ročník Běh sady Vodranty,…No a komu to nestačí, dostane v závěrečné tabulce několik desítek závodů s kontaktem na pořádající oddíly. Úsměvný (z pohledu dnešní doby online termínovek), ale daleko více lákající na nějaký takový místní pouťák vyrazit.
Jak již bylo uvedeno, kniha byla napsána v roce 2004 a tehdy narozené děti budou ti, kteří za pár měsíců/let začnou lámat citované rekordy. Z pohledu dneška by bylo možné přehodnotit výběr autorů a polemizovat s nimi nad tím, jaké jsou dnes ty TOP maratony světa. Za mě by bylo fajn doplnit citované maratony za období 2005 – 2021 (či spíše bohužel 2020). Že by druhý díl?
Hodnocení:
Ukázka z knihy:
Experti nemají pochyb. Boston není jen nejstarším, nýbrž také tím nejprestižnějším maratonem na světě. Je sice méně populární a slavný než maraton v New Yorku, ale je to symbol a ikona jednoho století sportu. Po 108 ročnících můžeme říci, že v Bostonském maratonu je obsažen moderní vývoj tohoto běhu. Heartbreak Hill, kopec, který láme srdce, dokázal v historii Bostonského maratonu bez úhony překonat jediný olympijský vítěz, Gelindo Bordin. Tento svah, který je součástí nejtemnějších obav každého běžce na světě, nepokořil v roce 1963 dokonce ani legendární Abebe Bikila.
Právě tady, na výrazné a kopcovité trati, která se od roku 1924 vine od Hopkintonu po Boylston Street, promuje každý pravý maratonec. A v prestižní galerii šampionů tohoto závodu se skrývá i největší podvod v dějinách maratonu: v roce 1980, po deset dní trvajícím vyšetřování, se ukázalo, že newyorská vítězka Rosie Ruiz, která už byla slavnostně ověnčena, se do závodu ve skutečnosti nepozorovaně vkradla až v poslední půlmíli. Zaslouženého úspěchu se pak konečně dočkala běžkyně Jacqueline Gareau.
Informace o knize:
| Vydavatelství | Tempo team |
| Rok vydání | 2005 |
| Počet stran | 150 |
| Jazyk | Česky |
Anotace:
Každým rokem si za úsvitu první listopadové neděle na třicet tisíc nadšenců oblékne dres a obuje maratonky, aby vdechli život jedné z nejhezčích podívaných. Ta pestrobarevná masa, táhnoucí se od mostu Verazzano až po Central Park, představuje celosvětově uznávaný symbol lidových maratonů, jež byly pokřtěny v Bostonu v roce 1897. Ale kolik se vlastně dnes ve světě běhá maratonů? A jakých rozměrů nabyly masové běhy, do nichž jsou zapojeni organizátoři i cestovní kanceláře, které žijí jen z maratonu? To ani nelze spočítat, když v roce 2004 například jen v
Německu dorazilo do cíle oněch 42,195 těžkých kilometrů na 180 000 běžců a koná se tam alespoň jeden maraton týdně.
Čtyři novináři a lehkoatletičtí odborníci vybrali na základě vlastních zkušeností deset běhů, jež napsaly historii této nejpopulárnější atletické disciplíny. Putování po deseti maratonech vyznačujících se ve světovém kalendáři svou popularitou a prestiží – New York, Londýn, Boston, Berlín, Amsterodam a Rotterdam, Chicago, Paříž, Fukuoka, Stockholm a Praha — pak pokračuje pěti nejpopulárnějšími akcemi v Československu a České republice, až po nejstarší maraton v Evropě — ten košický. O každém závodě autoři vyprávějí jeho historii, tajemství a zajímavosti, přikládají plánky trati, historickou výsledkovou listinu a portrét osobnosti, jež se k závodu nejvíce váže.
Těmi čtyřmi odborníky jsou: Roberto L. Quercetani, největší znalec historie atletiky na světě — vypráví o vývoji této disciplíny. Massimo Magnani, trenér italského národního atletického týmu a první italský maratonec mezinárodní úrovně, vysvětluje technické aspekty běhů a poskytuje rady účastníkům, jak nejlépe zvládnout jednotlivé maratony.
Fausto Narducci, novinář nejpopulárnějšího sportovního deníku světa Gazzetta dello Sport, který maratony stále sleduje a mnohých z nich se i zúčastnil. Štěpán Škorpil je známým českým sportovním moderátorem a
novinářem, odborník na lehkoatletické disciplíny.
Líbila se ti uvedená recenze? Podpoř třeba tu další částkou 25 Kč. Pokud ti nefunguje QR kód pro platbu, bližší info najdeš v kategorii Podpora. Děkuji.
