Slavné postavy naší atletiky

Alfréd Janecký – Slavné postavy naší atletiky je knihou, která přináší příběhy a osudy více než 100 českých atletů v období let 1884-1946. Janecký je sportovec, novinář a dlouholetý redaktor časopisu Atletika. To se odrazilo i v knize samotné. Nejedná se tak o dnes běžné shrnutí typu “kdo byl kdo” ale o ucelenou knihu vzpomínek atletů, které jsou doplněny i základní charakteristikou doby od autora knihy. Vše pak dokresluje spousta fotografií let dávno minulých.

Díl I. – muži v atletice

Kniha je rozdělena na dva díly. Ten první patří mužům, kterým je věnováno prvních 500 stran. Díl druhý potom patří ženám na kterých “zbylo” zhruba stran sto. Není se čemu divit. Sport prostě patřil mužům, a to bohužel i dlouho po napsání této knihy… Díl první je rozdělen do jednotlivých kapitol, které odráží vývoj atletiky v daném období. Každá kapitola tak začíná krátkou charakteristikou, která pomůže se lépe vžít do oné doby.

Kapitola první nese název “Začátky české atletiky 1884-1900” Přečíst si můžeme např. propozice atletických závodů z roku 1894, které pořádal A.C. Královské Vinohrady a také to, jak vznikla ona řevnivost mezi Spartou a Slavií. Z pohledu sportu byl důležitým rokem r. 1897, kdy byla utvořena Česká atletická amatérská unie (Pozn. O tomto podrobně pojednává kniha Gutha-Jarkovského s názvem Paměti olympijské). No a pak už dostane prostor představení jednotlivých atletů – bratři Malečkové, bratři Rudlové, Rudolf Richter (“otec” Běchovic, František Janda-Suk, Jakub Wolf a další.

Jak již bylo uvedeno v úvodu, nejedná se o strohé převyprávění životopisu. Tam, kde to bylo možné, oslovil autor knihy jednotlivé atlety, kteří napsali vzpomínky přímo pro tuto knihu. Tam, kde to možné nebylo, čerpá Janecký z deníků či vzpomínek známých. Práce to nebyla vždy jednoduchá. Nutno připomenout, že hlavní část knihy vznikala za 2. světové války a dle autora se našli i tací, kteří příliš vzpomínat nechtěli.

Třeba v případě zmíněného Wolfa, vítěze prvních třech ročníků Běchovic (více kniha Běchovice – tradice, kult i motivace) si můžeme přečíst šest stran jeho vzpomínek na sportovní začátky v plzeňském klubu i největší slávu.

Kapitola druhá se zabývá obdobím před první světovou válkou (1901-1918). Nevyhýbá se problematice Č.A.A.U. vs. Český svaz atletický či nově vzniklé profesi “sportovního zpravodajství“. Tomuto období dominují opět atleti ze Sparty (Dobiáš, Voříšek, Vygoda,..) a Slavie (Vokoun, Stejskal, Voňavka,…), ale přečteme si také o začátcích kolínské atletiky či o atletice v průběhu první světové války.

Třetí a čtvrtá kapitola pokrývá období 1919-1929, resp. 1929-1938 a poslední kapitolou je ta pátá s názvem Lehká atletika za německé okupace (Paráček, Zátopek, Láznička,…).

Výše citovaná období zahrnují přehled českých atletů. Vývoj atletiky na Slovensku zachycují pouhé čtyři strany v závěru knihy.

Díl II. – ženy v atletice

O lekhé atletice žen píše v úvodu krátké shrnutí zakladatel přerovské atletiky Josef Přidal. Následně si mlžeme přečíst vzpomínky na 28 žen, které zasáhly do české atletiky v průběhu let 1913-1945. Nechybí zde třeba držitelka světového rekordu ve skoku vysokém z místa Lída Očadlíková (113 cm, ze dne 25.5.1924). Nejzajímavější je asi příběh české atletky Zdeny Koubkové, jejíž osud velmi pěkně zpracoval Pavel Kovář v knize Příběh české rekordwoman. Jak popsal problematiku hermafroditismu Alfréd Janecký? Dočtete se uvnitř knihy.

Závěrečné hodnocení

Skvělá kniha, která nesmí chybět v poličce žádného sportovního a historického nadšence. Vzpomínky mnohých nás vrátí o více než jedno století zpět do doby, kdy sport byl takřka ryze amatérskou záležitostí. Velkým plus jsou citované vzpomínky mnohých atletů, mnohdy napsané přímo pro tuto knihu. Nejedná se tak o strohé encyklopedické shrnutí hlavních úspěchů daných hrdinů.

Troufnu si říci, že podobná kniha již nevyjde. Doba se posunula a s ní i možnosti. Z pohledu českého sportu zde podobnou osvětu jako Alfréd Janecký dnes dělá Milan Janoušek, a to prostřednictvím skvělého podcastu Štrekaři, ve kterém si zve k mikrofonu přední sportovce z řad běžců.

---

Hodnocení:

---

Ukázka z knihy:

---

Informace o knize:

Vydavatelství	Českomoravské akciové tiskařské podniky v Praze
Rok vydání	1946
Počet stran	627
Jazyk	česky

---

Anotace:

Prvni dva díly knihy „Slavné postavy naší atletiky” vycházejí v plné sezóně 1946, takže u mnohých postav poslední doby není zachycena sezóna 1946. Někteří atleti a atletky, jako Čevona, Vomáčka, Diringer, Kalina, Mrázek, Žíla, Komárková, by již také patřili mezi vybraná esa této publikace. Dočká-li se kniha dalších vydání, bude jistě obohacena i o tyto nové naše mistry a rekordmany.

III. díl této knihy vyjde později jako samostatná publikace pod názvem „Lehká atletika v číslech”. Bude to nepostradatelná příručka všech lehkoatletických pracovníků i závodníků. V mnoha tabulkách, sestaveních a diagramech bude zachycen celý tývoj naší atletiky, a to nejen mužů, ale i žen, dorostenců a dorostenek!