Běchovice – tradice, kult i motivace

Miloš Bednář – filosof, historik a dlouholetý statistik běžeckého závodu Běchovice je autorem této knihy, která mapuje historii závodu. Není to závod ledajaký. V roce 2023 se běžel již po 127. a právem tak patří mezi nejstarší nepřerušený evropský závod. Knihu jsem si šetřil na září tohoto roku, abych sám sebe o trochu více namotivoval. Od prosince 2022 jsem měl totiž zakoupené startovné, které jsem nakonec bohužel nevyužil. Motivoval jsem se asi až příliš a přivodil si zánět okostice. Holt, i tohle patří k běhání (asi)…

Běchovice – tradice, kult i motivace. Obsah knihy je jasný. Jaká ta kniha je? Osobně jsem čekal něco podobného jako je kniha Miroslava Hazuchy s názvem Slovenský bežecký klenot. Ta mapuje pro změnu stoletou historii národního běhu Devín – Bratislava, který je přezdíván “slovenské Běchovice”. Závody jsou to možná podobné, ale knihy si nemohly být vzdálenější.

Miroslav Hazucha, sportovní novinář, přistoupil ke knize ryze faktograficky. Co strana, to rok závodu. Miloš Bednář v knize uplatnil svůj filozofický pohled, který byl ovšem podložen výzkumem nad nepřeberným množstvím dat, které sesbírala historie tohoto závodu. Dvě cesty, které však mají stejný cíl – rozšířit povědomí o výjimečných akcích.

Kniha příliš nemapuje historii samotnou. Jedná se o “knihu čísel”, které autor vykládá ať už textově, v tabulkách či s využitím grafů. Část knihy je věnována také motivaci závodníků. Co je vede k tomu, že se každý rok postaví na start? A má smysl bojovat s přibývajícím věkem o každou vteřinu? Autor přináší svůj subjektivní pohled, který je však založen na objektivních datech.

Miloš Bednář oslovil dotazníkovým šetřením v roce 2010 celkem 220 věrných běžců, kteří startovali alespoň 20x. Kromě statistiky “tvrdých čísel” (čas, vzdálenost, teplota,…) tak získává podklady pro statistiku subjektivní motivace běžců. Motivace dotváří kult závodu, který se stal tradicí. Běchovice – tradice, kult i motivace…

Kromě velkého množství tabulek, které mapují ty nejlepší běžce a běžkyně si můžeme prohlédnout žebříčky např. i těch, kteří mají nejvyšší počet startů. Mapuje se však mnohem více. Jaká rodina má nejvíce startů, kdo byl nejrychlejší v kombinaci otec a syn či matka a dcera atd. Z hlediska historie si přečteme např. v jakém ročním období závod probíhat, jak se měnila trasa závodu či jaké byly výkyvy teplot.

Nutno dodat, že Miloš Bednář není žádný “suchý” statistik či teoretik. Sám je aktivním běžcem a “své” Běchovice běžel již 46x. Cíl má jasný. Dotáhnout to na 50 účastí. Věřme, že se mu to podaří i pod dohledem doktora Pirka, který i o běhání v pozdním věku napsal knihu Srdcař v cílové rovince. No a z těch neběžeckých cílů Miloše Bednáře lze zmínit připravovanou knihu Etika a sport (snad by měla vyjít v roce 2025) a potom velkou publikaci o historii Běchovic. Držme palce, ať se to podaří.

---

Hodnocení:

---

Ukázka z knihy:

Vývoj traťového rekordu

Vedle základního rekordu Jakuba Wolfa byl traťový rekord mužů překonán celkem 20krát. Jsem si vědom, že se zde do určité míry srovnává nesrovnatelné — viz pasáž o faktorech, ovlivňujících výkon, kde nemalý posun v kvalitě časů znamenala zejména moderní úprava vozovky v roce 1930. Dvakrát se podařilo překonat rekordní čas Arnoštu Nejedlému (1904 a 1906), Josefu Německému (1927 a 1928) a Josefu Tomášovi (1962 a 1963). Pomineme-li zakladatelskou éru do I. světové války, znamenal největší posun rekordu čas Josefa Tomáše z roku 1962 (o 56,6 s) a Josefa Huška z roku 1937 (o 48,6 s).

Huškův rekord také vydržel 18 let — ještě o 3 roky déle vévodil tabulkám výkon Vlasty Zwiefelhofera, který roku 1975 v památném souboji se Stanislavem Hoffmanem zaběhl vynikající čas 28:35,2 (svého soka přitom porazil o pouhých 0,8 s a uzmul mu traťový rekord z roku 1973). Vévodil by tabulkám i nadále, kdyby nebyli při příležitosti 100. ročníku pozváni keňští běžci, z nichž zvítězil Laban Chege za 28:33 a překonal tak traťový rekord o pouhých 2,2 s (kvalitu tohoto běžce — a nepřímo tak i našich rekordmanů Hoffmana a Zwiefelhofera — dokládá jeho umístění v první světové desítce v půlmaratonu v následujících letech a osobní rekord na dráhové „desítce” 27:33,28). Tito tři běžci také suverénně vládnou historickým tabulkám (viz níže).

---

Informace o knize:

Vydavatelství	European Science and Art Publ.
Rok vydání	2011
Počet stran	123
Jazyk	česky

---

Anotace:

Tak se jmenuje nová kniha spořilovského autora Miloše Bednáře, kterou vydalo vydavatelství European Science and Art Publishing. V publikaci jako první svého druhu je popsána 115 letá tradice oblíbeného běžeckého závodu.

Autor učí na FTVS filosofii a etiku. Na 122 stranách je podrobná historie, statistiky ročníky i zajímavé vhledy do životního stylu závodníků. To vše doplňuje 16 barevných a 7 historických černobílých fotografií a množství barevných grafů, které doprovázejí statistické údaje.