Toulky historií veteránské atletiky

Karel Matzner – Koncem roku 2022 jsem se v Praze zúčastnil 69. ročníku běhu 17. listopadu. Při registraci hlásím kategorii muži a počítám s během na tři kola. Paní suše mrkne na můj ročník narození (1979) a prohodí “to budou kola dvě“. Jak jako dvě? Ve věku 43 let se cítím jako mladík, chci běžet tři. Pocity jsou to pouze mé, dle výkladu pravidel jsem po dosažení věku 35 let veterán. Tečka.

S běháním jsem vlastně začal až jako veterán. Nepoznal jsem jaké to je jít výkonnostně dolů kvůli rostoucímu věku. Nemusel jsem vnitřně řešit a hledat motivaci pro to, abych zůstal stále v pohybu. Přesto mě zaujala kniha Richarda Askwitha, která vyšla počátkem roku 2023. Nese název “Závod proti času” – The Race Against Time Richard tohle dilema stárnoucího běžce řeší. Běhal celý život, ale postupně ztratil motivaci. Do doby, než objevil radost v očích 80 letých veteránů na lokálním Parkrunu.

Číst knihy se zaměřením na běh má efekt sněhové koule. V knize se mnohdy dozvíš o jiných knihách. Zde to nebylo výjimkou. Richard pátral po historii veteránského hnutí. Nejednou se totiž setkal s Karlem Matznerem, autorem této knihy. Překvapilo mě, že se Češi ani zde ve světě neztratili. Vždyť např. v pořádání Halového mistroství ČR veteránů předběhli Evropu o 7 a svět o 14 let. A právě Karel Matzner (1929 – 2021) se stal jednou ze stěžejních postav vzniku a rozvoje Sdružení veteránů ČAS

Nebyl však jen “pouhý” funkcionář, ale i aktivní účastník veteránských mistroství světa. Společně s Josefem Hlusičkou a Mirkem Havranem si odvezl nejednu mistrovskou medaili. Trochu subjektivních vzpomínek na něj přináší kniha Běhání je droga od Mirka Havrana.

Kniha Toulky historií veteránské atletiky vyšla v roce 2015 a mapuje to, co název slibuje. Rozdělena je na 4 hlavní části. Ta první je věnována Atletickému veteránskému hnutí v ČSR/ČR. Jak se formovalo u nás veteránské hnutí, jak vzniklo Sdružení veteránů a jak bylo organizováno a také vznik a pořádání mistroství ČR.

Druhá a obsáhlejší část je věnována Atletickému veteránskému hnutí ve světě a účasti českých veteránů. Dvě kolébky veteránského hnutí ve světě IGÄL a WAVA, které nalezly společnou cestu byly důvodem světového rozmachu veteránského hnutí. V kapitole nechybí pohled na první konaná MS a ME na stadionech i mimo dráhu. Stejně tak se dočteme o vzniku MS a ME v bězích do vrchu a ultramaratonu. Závěr kapitoly je věnován “veteránským olympijským hrám” World Master Games.

Dvě výše uvedené kapitoly byly slovy autora “suchou statistikou a historickým výčtem” Jinak to ostatně při zpracování tématu Historie veteránské atletiky ani nejde. Třetí část je přece jen o kousek čtivější. Starty, na které se nezapomíná jsou krátké příběhy za maratony v Bostonu, New Yorku, na Nový Zéland, Jamajku, Jižní Ameriku, Tchaj-wan,… ano všude tam nás vždy někdo reprezentoval. Smutné, že na pozadí zájmu médií…

Poslední část knihy je již ryze tabulkovým přehledem. Účasti a počty medailí českých veteránů na ME, MS a přehled rekordů do roku 2014. Právě zde kniha končí. Drtivá většina rekordů tak již bude pouhou minulostí. Na sociálních sítích takřka denně můžeme sledovat překonávání rekordů národních či světových.

Karel Matzner bohužel pokračování této knihy již nenapíše a další rekordy nezaznamená. Zemřel v požehnaném věku v roce 2021. Doufejme, že najde svého následovníka, který zpracuje novodobou historii veteránského hnutí alespoň v České republice. Do formy se dostávají mnohdy neopotřebovaní borci, kteří s atletikou začali v pozdějším věku. Mají sílu, píli a čas. Bude jich přibývat a my se můžeme těšit na lámání dalších rekordů. Snad budou zaznamenány se stejnou pečlivostí.

---

Hodnocení:

---

Ukázka z knihy:

NA POČÁTKU BYLI BĚŽCI…
 …nebo starší atleti? Nebo starší atleti běžci? Můžeme pátrat, kdy a v kterém závodě byli poprvé účastníci rozdělení podle věku. Museli bychom se probírat starými anály jednotlivých závodů a stejně bychom se nedopídili — nikdy bychom neměli záruku, že jsme prohlédli vše, poněvadž mnoho závodů minulosti již dávno zaniklo, na mnohé se zapomnělo, ale některé žijí dál, žijí právě ze své historie, ze své dlouholeté tradice. V další části této publikace se budeme zabývat počátky veteránského hnutí ve světě a vězte, že tomu podobně jako u nás bylo i v zemích pokládaných za jeho kolébku.

 Především si musíme přiznat, že tak jako ne všichni atleti jsou běžci, tak ne všichni běžci jsou atlety. Ty stovky, možná i tisíce postarších pánů i dam, které dnes potkáváme, jak pobíhají po cestách všech parků či lesoparků v republice, po stezkách kolem svých chalup či chat, nepřivedla k běhu atletika, ale prostá touha po pohybu. Nikoliv samoúčelná. Motivovaná tu doporučením lékaře, tu snahou po zhubnutí, po lepší postavě, tu aktuální módou — být prostě „in”. Z tohoto moře písku se postupně vykutálela některá zrníčka, která se chtěla vzájemně poměřovat. Které se bude kutálet rychleji, které zas dál.

---

Informace o knize:

Vydavatelství	Onyx
Rok vydání	2015
Počet stran	358
Jazyk	česky

---

Anotace:

Kniha je obsažným a vypovídajícím pokusem o zachycení počátků veteránského hnutí u nás a ve světě a sleduje vývoj až do roku 2014. Přibližuje i vývoj organizačních struktur a začlenění do celkového rámce sportovních aktivit po odchodu z vrcholového sportu a je doplněna množstvím tabulek, rekordů a hlavně velmi bohatým obrazovým materiálem. To činí knihu vlastně první monografií tohoto odvětví u nás a i ve světě.