Před nedávnem jsem četl v online verzi deníku New York Times článek How to Become a Morning Exercise person, kde se autorka Emma Yasinski zamýšlela nad odpovědí na výše uvedenou otázku. Jako příklad si vzala Dr. Ciarána Friela, který pracuje jako fyziolog. Díky změnám v pracovním životě si musel zvyknout na ranní běhy místo těch večerních. Prošel jsem si úplně stejným “problémem”, takže na otázku Kdy jít běhat? mám co říci 🙂
Skřivan nebo sova?
Dle uvedeného článku má ranní aktivita výraznější vliv na hubnutí, zatímco pozdější aktivita má lepší vliv na obsah cukru a cholesterolu v krvi. Teorie je věc jedna, prakticky lze pozorovat pozitivní efekt tehdy, pokud u pravidelného cvičení vydržíš. Jak se ale dokopat k rannímu cvičení či běhání? Lidé se údajně dělí na sovy a skřivany. Sám tomuto rozdělení nevěřím. Popisuje totiž aktuální stav, do kterého se jedinec postupně dostal. Pokud jsem mohl, tak jsem na výšce vstával kolem poledne. Sova jako vyšitá. Dvacet let na to jsem v 5:00 hod. v běžeckých botách před brankou a vybíhám. Tedy vylétám.
Změnit lze tedy vše. Pokud jsi sovou a chceš létat brzy ráno, nestačí pouze upravit večerku. Přenastavit bude potřeba svůj vnitřní Cirkadiánní rytmus – tvé vnitřní hodiny.
Ranní běh nebo ten večerní?
Jak už jsem uvedl, ve svých běžeckých začátcích jsem vybíhal zpravidla až kolem sedmé večerní. Zapadalo to prostě do fungování rodiny, a tak jsem neřešil kdy jindy jít a jak by to ais vypadalo. Po šesti letech běhání zjišťuji, že tohle je to nejdůležitější. Mít čas na běhání. Jít si zaběhat protože chci, ne protože musím. Není nic horšího, než si při běhu promítat co všechno nestíhám.
S ranními běhy jsem začal o dovolených či o víkendových výletech. V plánu byl zpravidla celodenní program s rodinou a prostor na běhání přes den prostě nebyl. Nezbývalo, než zkusit vyběhnout brzy ráno. Neznám nikoho, kdo by si rád nepospal. I pro mě to byl a je boj, vylézt ve 4:40 hod. z postele a dvacet minut na to už někam běžet. Navíc třeba v zimě, kdy je tma, mráz a fučí studený vítr.
Mělo to však jednu výhodu. Prozkoumal jsem okolí toho, kde jsme a kam vyrazit v průběhu dne. Nejednou se tak stalo, že jsem stejné místa procházel ještě jednou. V denním světle, v pomalém tempu a s turisty najednou vypadala jinak. A je jedno jestli šlo o přírodní rezervace nebo městské zástavby. Ty výhody byly vlastně dvě. Tou druhou byla skutečnost, že jsem byl po celý zbytek dnes spokojenější. No a to byl pádný důvod s ranním během pokračovat i v “pracovním” týdnu.
Nesmím zapomenout ještě na jednu úžasnou věc. Nepotká tě to celý rok, ale o to více si ji užiješ. Východy slunce. Úžasný pocit, běžet slunci naproti či ho mít v zádech a vidět doslova minutu po minutě jak se vyhoupne na oblohu. Vnímají to i zvířata a tak u běhu nebudeš sám. Srnky, daňci, divočáci, liška, jelen, zajíci a noname ptáci ti budou dělat skvělou společnost.
Jak začít s ranním během?
Je to snadné. Nečti si rady na internetu a vyzkoušej, jak to funguje právě na tobě. Níže je pár postřehů, co fungují u mě. Mnohdy drobnosti, ale na těch stojí svět.
- Spánek – kalit do půlnoci a jít běhat v pět ráno opravdu jde. Má to své výhody. Přiběhneš zpět a už nemáš zbytkáč. Běh si ale moc neužiješ. Daleko lepší je si dopřát kvalitní spánek (nepít a nejíst aspoň dvě hodiny před spaním). Mám odzkoušeno, že 6,5 hodiny stačí.
- Budík – akceptovat zazvonění na první pokus. Neodkládat o pět a ještě pět a … minut. Pokud tě ráno čekají povinnosti, načasuj běh i vstávání tak, ať nejsou zbytečné prodlevy. Budík zvoní ve 4:40 a v 5:00 už vybíhám z domu. Prostě žádné velké sraní…
- Jídlo/pití – před ranním během nejím ani nepiji. Tedy při čištění zubů si trochu loknu vody z kohoutku a to stačí. Mám odzkoušeno, že s tímto se dá v pohodě uběhnout 25km. Nepiji/nejím ani cestou a kupodivu ani doma nemám příliš hlad. Chce začít postupně a naučit tělo fungovat na tuky. Mě se to asi podařilo, přesto je spálit nestíhám. Potvory rostou rychleji než je stíhám spalovat.
- Outfit – co si vezmeš na sebe je tvoje věc. Radím jen to, že si věci nachystej na hromádku – vše co budeš potřebovat. Po zazvonění budíku se ti nebude chtít a budeš hledat výmluvy, proč nejít. Prší, fouká, nevíš, kde máš triko a podobné blbosti. Jsou to fakt blbosti. Prostě minimalizuj možné psychické bariéry.
- Tempo – V porovnání s odpoledními výběhy mám pocit, že se člověk ráno u toho více nadře. Přece jen po sedmi hodinách spánku a absolutního klidu pro tělo se dostaneš během 20 minut z tepů kolem hodnoty 40 na 140. Osobně tak nezkouším žádné tempové běhy ani fartleky, ale běžím v pohodovém tempu. Čas od času si to zpestřím větší rychlostí, ale to už poznáš, kdy to prostě sedne a kdy tak můžeš.