Nejvýznamnější osobnosti maratónu v Košicích

Josef Michálek, Jiří Šmiták – O historii maratónu v Košicích toho bylo již spoustu napsáno a vydáno, např. kniha Najstarší v Európe, který mapuje tento závod mezi lety 1924-2004. Duo Michálek a Šmiták – oba běžci, pedagogové a trenéři se v této knize rozhodli zmapovat nejvýraznější běžce, kteří se do roku 2007 objevili v Košicích.

Košice – historie a současnost

Do knihy jsem se pustil těsně před 100. ročníkem maratonu, který se běžel 1.10.2023. Chtěl jsem to jako motivaci do závodu, který mě čekal. A nutno říci, že to byl rok, který přepsal dějiny. Nebylo to mnou. Keňský závodník Philomen Rono po 11 letech přepsal traťový rekord, když do cíle doběhl v čase 2:06:55 o jednu sekundu před etiopským pronásledovatelem. Kniha Nejvýznamnější osobnosti maratónu v Košicích končí v roce 2007 a mohla by se zdát zastaralá. Není. Popisuje historii na které mohla vyrůst současnost.

O autorovi

Jiří Šmiták je autorem již několika knih se zaměřením na maratón. Není divu. Sám byl mezi lety 1993-2002 statistikem českého maratonu. Tyto zkušenosti zúročil v knize 100 let maratónu (1996) a Hrdinové maratónu (2006). V úvodu knihy o košickém maratonu se tak dočteme něco málo o historii této královské distance. Dvě strany pro uvedení do děje stačí. Stejný prostor je poté věnován zakladateli závodu Vojtěchu Bukovskému (původním jménem Béla Braun).

A pak se jde na to. První ročník závodu se běžel 28.10.1924. Na start se ve 12:10 hod. postavilo 8 ze 17 přihlášených borců. Závod se běžel se souhlasem Čs.A.A.U. (na rozdíl od Slezského marathonu 1923 v Ostravě) a do cíle jako první dorazil v čase 3:01:35 hod. Karol Halla.

První ročník závodu skončil úspěchem, a tak se pořadatelé rozhodli na druhý ročník závodu pozvat borce i ze zahraničí. Už tehdy to však byl nemalý boj. Italská hvězda Romeo Bertini požadoval úhradu cestovného vlakem 2. třídy a pobytu v Košicích + kapesné. To bylo mimo tehdejší možnosti pořadatelů, a tak Ital zůstal doma. Nevadilo to Maďarům, kteří obsadili první dvě místa (Király a Galambos), když třetí obsadil mistr ČSR Josef Malý.

József Galambos se dočkal vítězství v roce 1927 i roky poté. Celkem v Košicích zvítězil 4x a 3x získal druhé místo. Po éře Maďarů přišel fenomenální start Argentice Zabaly, který je dodnes společně s Etiopanem Bikilou snad největší Košickou hvězdou. Těch významných jmen však bylo spousta a autoři se rozhodli je rozdělit např. do následujících kapitol: Dvacátá a třicátá léta, Úspěšní Seveřané, Výborní Rusové, Nepřehlédnutelní Asiaté či Éra Pavla Kantorka. Právě Kantorek je po Galambosovi druhý nejúspěšnější vytrvalec na košické trati. Dodnes je třeba nejrychlejším běžcem na Ostravském maratonu, kde drží rekord z roku 1959!

Ženy na závěr

Kniha nepatří pouze vítězům, ale také těm, kteří neuspěli, byť papírově uspět měli. Nechybí tak smutné období i tragické osudy. Své místo v knize dostanou v závěru i ženy. Ostatně tak, jak to i bylo ve skutečnosti. Start prvních žen byl povolen až v roce 1980. Proč to trvalo tak dlouho? Údajně mu nebyl nakloněn Ján Margita, otec operního pěvce Štefana Margity a předseda organizačního výboru maratónu v letech 1961-1984… První vítězkou byla Šárka Balcerová (matka Petra Pechka, dalšího výborného českého maratonce).

Úplný závěr knihy patří osobní vzpomínce pana Šmitáka na Košický maraton z roku 1970. V knize také najdeme přehledný výpis stupňů vítězů v letech 1924-2007 a také Literaturu, z které oba autoři čerpali. Velkým pomocníkem je i jmenný Rejstřík, který pomůže dohledat vše potřebné.

---

Hodnocení:

---

Ukázka z knihy:

Poválečné osobnosti
Hned po osvobození začali košičtí nadšenci uvažovat o pokračování tradice maratónu. 12. září 1945 se sešel přípravný výbor, na jehož zasedání bylo rozhodnuto, že další ročník závodu se bude opět konat 28. října. Na návrh ústředního tajemníka ŠK Jednota Košice Jozefa Majhera byl přejmenován na Maratón slobody.

Na jeho start se dostavili jen vytrvalci z osvobozené Československé republiky, když dopravní, finanční a organizační problémy neumožnily účast zahraničním maratóncům. Nejvíce to snad mrzelo Švédy, zejména Shoora Jonssona, který v Košicích běžel už v roce 1937 a byl organizačním zabezpečením a vřelým přijetím doslova nadšen. Ve spolupráci s redaktorem Henrym Rydahlem se zasloužil o to, že ve stejný den — 28.října — byl v Göteborgu uspořádán Maratón československé svobody, v němž Jonsson skončil třetí. Košičané si tohoto přátelského gesta ze strany Švédů velmi cenili.

Když 28. října přesně ve 12 hodin vyběhlo 36 závodníků na trať, byli bouřlivě povzbuzováni nadšenými zástupy diváků, kteří svou účastí demonstrovali radost z nabyté svobody. Obrátkou v Seni proběhl první Antonín Špiroch ze Slávie Praha, který náskok před oddílovým kolegou Karlem Žemličkou na 25. kilometru zvýšil na 700 metrů. Ani v druhé polovině tratě nenašel rovnocenného soupeře a v sólovém běhu dosáhl obdivuhodně svěží cíle v čase 2:47:21,8 h. s velkou převahou před Žemličkou.

---

Informace o knize:

Vydavatelství	Masarykova Univerztia
Rok vydání	2008
Počet stran	90
Jazyk	česky

---

Anotace:

Maratón v Košicích si za dobu své více než 80leté historie vydobyl významné postavení. Text knihy nejdříve seznamuje se vznikem maratónského běhu a dále následuje kapitola o vzniku závodu v Košicích. Publikace nám představuje nejvýznamnější účastníky závodu. Samostatné kapitoly jsou věnovány čtyřnásobnému vítězi J. Galambosovi, J. C. Zabalovi, jehož výkon dostal závod do povědomí atletického světa, našemu nejlepšímu P. Kantorkovi, olympijskému vítězi A. Bikilovi a dalším.

Kvalitu nové trati z r. 1989 potvrdil později svým rekordem Keňan S. Biama. Jedna kapitola knihy je věnována účasti žen. Závěr knihy podává přehled tří nejlepších účastníků v každém ročníku závodu, jmenný rejstřík pak usnadňuje orientaci v textu.