Běhotoulání
knihy o běhání
Přeskočit na obsah

Umění nepít

René Kujan, Dušan Randák – Představ si, že běžíš horský maraton třeba v Jeseníkách. Za sebou jsi zanechal nejvyšší vrchol Praděd, proběhl přes Ovčárnu a teď se škrábeš na Petrovy kameny. Do cíle v sedle Skřítek zbývá posledních deset kilometrů. Výhledy máš nádherný, ale to slunce dnes opravdu pálí. Žízeň ti nezažene ani chladná voda z Jelení studánky. Těšíš se na pivo. Vidíš a cítíš ho před sebou. Polotmavý Huhňák, který na Skřítku čepují. Mnozí z nás tento pocit moc dobře znají.

Alkohol běh abstinence

Konečně jsi se dočkal. Máš ho před sebou a za chvíli už není. Říká se, že s jídlem roste chuť no a s pitím to platí dvojnásob. Dáš druhé, třetí no a přece si taky zasloužíš panáka. Zapiješ to dalším kouskem, ať se ti sladký rum nelepí na patro. Vždyť pivo je nejlepší iontová nápoj. Ha ha ha a připíjíš si dalším kouskem. Tělo dostalo při maratonu pořádně zabrat a nyní místo odměny běží v sedě druhou šichtu. Regeneraci nahradila degradace. A dehydratace pokračuje.

Stojí tohle vůbec za to? Alkohol je droga, která přivodí dobrou náladu. Stačí pár kaček, více netřeba. Ta hodina/dvě v hospodě je však mnohdy vykoupena dalším zabitým dnem. Běh je také droga, která přivodí dobrou náladu. Stačí pár kaček, více netřeba. Ta hodina/dvě při běhu je odměněna dobrým pocitem po celý následující den. Člověk nemusí příliš uvažovat, aby věděl, jakou cestu si zvolit. Přesto se tyto dva světy pijících běžců velmi často prolínají. To, jak to může v extrémním případě dopadnou si můžeš přečíst v knize Jana Sačíka – Proč vlastně běhám. Opačným “extrémem” je potom tato kniha od Reného a Dušana.

Běh a alkohol

Nepřekvapí, že Alkohol a Běh jsou dvě velmi často zmiňované slova v knize Umění nepít, kterou napsali dva kamarádi. Běžec a novinář René Kujan zpovídal běžce a lékaře Dušana Randáka. Oba autoři mají v úvodu knihy svůj medailonek, takže než se začteš do dalších stran, víš, koho máš “před sebou”. Nám běžcům bude asi více známější prvně jmenovaný. René napsal skvělou knihu Běhej, dokud můžeš, ve které popisuje svůj psychický i fyzický boj po úrazu, kdy skončil na invalidním vozíku. Nakonec mu zvládl utéct a oběhl Island kolem dokola.

Pijí běžci? Výsledek ankety z Prostě běž!

Kniha je vedena formou rozhovoru nad skleničkou dobrého čaje a domácí limonády. Podtitul knihy “Cestou střízlivého bojovníka” předurčuje směr jednotlivých kapitol. Namátkově: “Jak udělat první krok, Abstinent jako společenský vyvrhel, Poznej svoji závislost, Cesta ke střízlivosti o Lihovinách a kalhotkách a mnohé další”. Jsou to úvahy lékaře, který má mnohaleté zkušenosti s léčením této závislosti. Pro lepší pochopení jsou tyto názory komentovány v paralele s běháním. Vždyť z alkoholiků se rekrutoval nejeden velmi úspěšný sportovec. Úžasný jsou příběhy Charlie Engleho v knize Ultramaratonec nebo Riche Rolla v knize Hledání ultra. V českém prostředí je zvláštním úkazem již výše zmiňovaný Jan Sačík (skvělý výkony, ale neustálý návrat do první alkoholové ligy) nebo Josef Formánek. Bývalý šéfredaktor časopisu Koktejl se dovedl vzepřít a přes protialkoholní léčebnu to dotáhl až na maraton pod čtyři s Milošem. Své prožitky s bojem s démonem alkoholu přenesl do knihy “Úsměvy smutných mužů”, ale také do této knihy Umění nepít. Rozhovory Reného s Dušanem jsou totiž doplněny několika osobitými příběhy těch, kteří léčebnou prošli. Aby nezůstalo jen u psaného textu, nechybí ani velmi výstižné ilustrace Jana Hofmana.

Ilustrace: Jan Hofman

Pro koho je kniha určena?

Nejsou to ale určitě jenom běžci, kterým je kniha určena. Kdo je tedy tou “cílovou” skupinou? Snad všichni. Abstinent se může utvrdit v tom, že je na správné cestě. Příležitostný piják se může zamyslet nad tím, proč si občas (často) nalije. No a alkoholik? Ten asi bude tvrdit, že je jen příležitostným pijákem…

Každý máme s alkoholem svou osobní a jedinečnou zkušenost, kterou nelze zobecňovat. Tohle si může dovolit Dušan Randák, kterému prošlo rukama spoustu z těch, kteří problém opravdu mají. S názory nemusíme vždy souhlasit, ale můžeme se nad nimi zamyslet. Můžeme přestat vnímat slovo “abstinent” jako stigma. Můžeme si nepředstavit pod tímto pojmem hned někoho, kdo se musel léčit, ale někoho kdo má silnou vůli jen neplnit společenskou poptávku. Já osobně tuto silnou vůli nemám, ale vím, že větší než malé množství alkoholu, mě vezme další den či dva. Dny, kdy můžu třeba obout běžecké boty a vyrazit kupředu.

+

Kniha vedena formou rozhovoru je určitě čtivější než jen jednolitý text. Nejde se do přílišných detailů, ale popisují se ryzí a mnohaleté zkušenosti lékaře a terapeuta. Běžce určitě potěší, že právě běh je často v knize zmiňován. Při běhu cítí mnozí svoji osobní svobodu, tedy něco co ti rovněž přinese dobrovolná abstinence.

Chvílemi jsem měl z knihy pocit, že když si dám večer pivo/dvě nebo dvojku bílého tak už mám nějaký problém. Možná je i tohle úmyslem autorů, aby podnítili myšlení čtenářů.


Hodnocení:


Ukázka z knihy:

A co běhání? Projevilo se nějak to tvoje nepití i na této úrovni? Byl ten rok běžecky jiný*?

A víš, že jo? Shodou okolností se moje běžecké výsledky zase někam posunuly, ale těžko můžu tvrdit, že to bylo čistě a jen v důsledku nepití. Dost možná se tady potkalo zase více souběžných vlivů dohromady. Nedá se to úplně jednoznačně vydestilovat jen na účinky abstinence, ale věřím, že nejsem jediný, komu už začíná být trochu podezřelé, že se v mém životě děje docela dost pozitivních věcí zrovna v okamžiku, kdy jsem se rozhodl nepít. Ale abych odpověděl na tvou otázku. Ano, byl jiný, třeba jsem se výrazně zlepšil na půlmaratonské trati, což s přibývajícím věkem, po čtyřicítce, už není tak jednoduché. Měl jsem asi trochu víc času, víc motivace, víc odhodlání. Trénoval jsem zodpovědněji, strukturovaněji, cílevědoměji. Asi to byla taková moje komplexní tendence, do které abstinence dobře zapadla. A zároveň jako střízlivý jsem se do tréninků musel méně přemlouvat, měl jsem z nich větší požitek a regenerace po nich byla rychlejší, než kdybych si alkoholem nabourával denní program i minerální bilanci v těle.

*ukázka z části knihy, kdy se role prohodí a lékař Dušan se nyní ptá novináře Reného


Informace o knize:

VydavatelstvíCPress
Rok vydání2022
Počet stran200
JazykČesky

Anotace:

Už se vám stalo, že jste někomu ve svém životě řekli NE, a následně zjistili, že vám nejen nechybí, ale že je vám bez něj mnohem lépe? Někomu, kdo se tváří jako kamarád, ale přitom vám systematicky otravuje život, krade váš čas a ničí vaše zdraví a vztahy…? Ne? A chtěli byste takový osvobozující pocit zažít? Případně porozumět jak jste se do takové situace dostali, proč v ní setrváváte a kudy z ní ven? To vše vám může zprostředkovat tato kniha.


Líbila se ti uvedená recenze? Podpoř třeba tu další částkou 25 Kč. Pokud ti nefunguje QR kód pro platbu, bližší info najdeš v kategorii Podpora. Děkuji.