Jan Jirka a kol. – Když jsem pátral po historii Slezského marathonu, nemohl jsem opomenout kromě dobového tisku tři zásadní knihy o historie české atletiky. „Malou encyklopedii atletiky“ (1988, spolu s Janem Popperem a kol.), „Sto let královny“ (1997) a především pak „Kdo byl kdo v české atletice“, která se po letech 2000 a 2004 dočkala již třetího aktualizovaného vydání. Všechny tři má na starosti přerovský rodák JUDR. Jan Jirka (1925-2004).
Pivo budilo vášeň
Dne 8.5.1897 chvíli po osmé večerní byla založena Česká atletická amatérská unie (ČAAU). Jak jinak, než v hospodě (U Choděrů v Praze). Tehdy tento spolek založilo 12 sportovních klubů, kteří za svého předsedu zvolili Jiřího Gutha-Jarkovského (zástupce AC Sparta). Další schůze pak pokračovaly u Pinkasů, u Brejšků ve Spálené, u Bubeníčků,… Pivo však budilo vášeň a jednou musela schůzi rozehnat i policie. Historie byla bouřlivá a výsledkem je Český atletický svaz.
Kniha Sto let královny (1997) se tak odkazuje právě k tomuto datu, který je považován za začátek organizované atletiky v českých zemích. Dnes je v nabídce již o 20 let mladší pokračování – 120 let české atletiky od Herberta Slavíka a Michala Osoby. Já však hledal spíše historické, než aktuální informace, a tak jsem sáhl po (podstatně levnější) knize připomínající stoleté výročí. A dobře jsem udělal.
Historie atletiky v českých zemích
Sportovní začátky nejsou mapovány teprve od roku 1897. Kniha jde mnohem hlouběji do historie, a to až k datu 2.6.1297, kdy se po korunovaci krále Václava II. konala hostina (jak jinak) a také se v místech dnešního Smíchova konal závodní běh. Kronika uvádí: “tam tryskem běhají nazí, chtějíce obratní být” Období 1297-1834 je pokryto pouze na čtyř stranách a pokud tě zajímají právě tyto počátky, doporučil bych knihu Dejiny behania od Thora Gotaase.
Více prostoru je poté věnováno období 1848-1896. Zde má hlavní prostor organizace Sokol (založen 1862), která sportovní atletice resp. olympijské myšlence nebyla vůbec nakloněna. Třecí místa však obrousil čas a počátkem 20. století se Sokol s atletikou poměrně dobře doplňoval. Stoletá historie atletiky je potom postupně odhalována po jednotlivých obdobích resp. dekádách. Jde se do hloubky, ale ne tolik, aby to nudilo. Naopak.
Atletika v jiných organizacích
Zajímavou kapitolou je i Atletika v jiných organizacích. Zde je místo lépe vysvětlit vztah Sokola a Atletiky. Prostor dostane také pohled na pěstování Atletiky v organizacích jako Dělnická tělovýchovná jednota (DTJ), Orel, Federace proletářské tělovýchovy, Židovský svaz Makkabi, Skaut, YMCA, Tramp či školní atletika.
Věhlasní vítězové i funkcionáři
V knize o historii atletiky nemůžou chybět medailonky těch nejúspěšnějších. Platí to jak o sportovcích, kteří jsou vidět a slyšet, ale také o funkcionářích, kteří odvádějí tu “černou” a mnohdy nenápadnou práci.
Ze sportovců si tam můžeme přečíst o Imrichu Bugárovi, Ludvíku Daňkovi, Josefu Odložilovi, Františku Doudovi, Heleně Fibingerové, Olze Fikotové-Connollyové, Františku Janda-Sukovi, Jaroslavě Jehličkové, Stanislavu Jungwirthovi, Jarmile Kratochvílové, Marii Mejzlíkové I a II, Josefu Odložilovi, Mileně Rezkové, Jiřím Skoblovi, Emilu Zátopkovi, Marii Vidlákové-Kuchovské, Daně Zátopkové, Robertu Změlíkovi či Janu Železném.
Z významných trenérů či funkcionářů nás čeká představení: Emanuela Černého-Černocha, Ladislava Fišera, Antonína Friedla, Otakara Jandery, Alfréda Janeckého, Klementa Kerssenbrocka, Karla Kněnického, Josefa Moce, Karla Nedobitýho, Josefa Amose Pípala, Jana Poppera, Josefa Přidala, Rudolfa Richtera, Huberta Šuláka, Lva Vašíčka, Oty Vodičky, Františka Vojtu a Jaroslava Vykoupila.
Slavné kluby
Sportovci, trenéři, funkcionáři jsou součástí klubů. Své místo musí dostat také představení alespoň těch nejvýznamnějších. Své čestné místo mají dva nejstarší – Spartak Roudnice nad Labem (1882) a AC Praha (1890). Nelze se vyhnout ani těm dvěma nejslavnějším, mezi kterými panuje řevnivost od samotného založení – AC Sparta Praha (1893) a SK Slavia Praha (1895). V závěsu pak je Dukla Praha (1948), Olymp Praha (1921). Z těch mimopražských je prostor věnován klubům: AC Poldi Kladno, Sokol Kolín, Autoškoda Mladá Boleslav, SK Plzeň, LIAZ Jablonec, AC Pardubice, SK Moravská Slavia Brno, AK Zlín, SSK Vítkovice, AK MILO Olomouc, AC Železárny Prostějov a SK Přerov.
Jedinečné závody
Vítěze, trenéry, funkcionáře a kluby již známe. Ve výčtu ale nemůžou chybět ty nejznámější závody. Prostor v knize dostanou pouze dva – Běchovice – Praha a Velká Kunratická. Dočteme se však i o historii již zaniklých neméně velkých závodech – zejména Masarykovy hry a Ženské olympijské resp. světové hry. Pořádání olympijských her v Praze v roce 1928 bohužel nevyšlo a jak víme, nevyšlo to ani dalších sto let, přesto se v roce 1978 u nás konalo alespoň Mistroství Evropy. Zajímavostí jsou pak utkání Čechy – Morava (za protektorátu) a Praha – Brno.
Závěr patří mistrům – tedy tabulkám
V takovéto knize nemohou chybět ke konci tabulky a statistiky. Najdeš tam třeba přehled světových a evropských rekordů Českých atletů, přední umístění na OH, MS a ME a spousta dalšího. Velmi zajímavým je přehled hlavních funkcionářů ČAAU resp. atletického svazu v letech 1897-1997.
Závěrem
V dnešní době je možné knihu sehnat doslova za pár desetikorun ve výprodejích a antikvariátech. Pokud si jen trochu sportovní nadšenec, neváhej. Kniha to je velmi komplexní a nabízí od všeho něco. Na rozdíl od mnohých jiných si jsem jist, že po ní sáhneš více než jednou.
Hodnocení:
Ukázka z knihy:
Začátky české atletiky žen
Ještě v 19. století měly na celém světě přístup na atletické dráhy jen muži a trvalo to velmi dlouho, než se ženy dokázaly prosadit. V USA se konaly první závody žen na amerických školách až v roce 1900 a první mistrovství žen dokonce až v roce 1910. V Německu se konal „První německý závod dam” v Berlíně-Treptowě 15. 5. 1904. Ještě později zřídil dámský odbor i klub WAF Vídeň.
U nás jsme čekali na první závody žen do neděle 12.10. 1913, kdy Moravská Slavia Brno uspořádala v rámci mezinárodních závodů první závody žen. Člen výboru obešel ředitele dívčích středních škol v Brně a požádal je o povolení ke startu děvčat. V běhu na 100 y zvítězila třináctiletá Marie Divíšková zvaná Puňa v čase 15,5 s před E. Machovou, Procházkovou a prof. Dopitovou, když první běh, který vyhrála Dopitová, byl anulován pro špatný start.
Puňa Divíšková zvítězila také v běhu na 300 m za 59 s před E. Machovou, Procházkovou a A. Dvořákovou. Koncem války 11. 8. 1918 uspořádal v Praze první závody žen ČSK Vyšehrad, který pak podobné závody organizoval častěji. Také Union Žižkov zařadil na podzim 1918 do utkání v kopané atletiku žen, v závodě zvítězila Míla Havlíčková, průkopnice české ženské atletiky, pozdější manželka slavného rozhlasového reportéra Josefa Laufra.
Informace o knize:
| Vydavatelství | Iris |
| Rok vydání | 1997 |
| Počet stran | 265 |
| Jazyk | česky |
Anotace:
Vydání k 100. výročí organizované české atletiky.
Líbila se ti uvedená recenze? Podpoř třeba tu další částkou 25 Kč. Pokud ti nefunguje QR kód pro platbu, bližší info najdeš v kategorii Podpora. Děkuji.
